Zámek bojuje s předlohou

Poprvé ve své historii sáhla činohra Národního divadla v Brně po díle Franze Kafky: na jevišti Mahenova divadla ožil nedokončený autorův román Zámek. Próza vznikala dva roky před smrtí spisovatele. Kafkův nejznámější interpret a popularizátor Max Brod viděl v protagonistovi románu - zeměměřiči K. - blouda, jenž se chce usadit v nepřístupně se chovající vesnici a získat uznání od neidentifikované vrchnosti tajemného zámku nad ní.

Mladý inscenační tým v čele s režisérem Martinem Čičvákem hovoří o iniciačním románu, o obrazu jedince hledajícího své místo na světě. Dramatizátoři rozvrhli bezmála tříhodinové představení do scénáře, v němž se střídá - podobně jako Kafka měnil v Zámku ich a er formu - úhel vyprávění.

Dialogy a dění na jevišti často překryje tajemný hlas ze záznamu, který popisuje peripetie zeměměřiče K. Zejména sto minut do přestávky se však místy vleče. Působivější a účelnější nápad představuje v druhé půli "vtělení" ženských hrdinek Pepiny, Amálie a Olgy do tří monstrózních monologů. Čičvák-režisér se obešel bez výrazné scénické stylizace jako před časem (a zdárně) třeba J. A. Pitínský s Kafkovým Procesem ve Zlíně.

ZÁMEK Franz Kafka Národní divadlo v Brně
dramatizace	Martin Kubran Martin Čičvák
režie	Martin Čičvák
dramaturgie	Martin Kubran j.h.
výtvarník scény	Tom Ciller j.h.
výtvarník kostýmů	Marija Havran j.h.
hudba	Jan Mikulášek j.h.
překlad	Vladimír Kafka
hrají	Filip Čapka Eva Novotná Tonička Talacková Zuzana Slavíková Monika Dudková Oldřich Smysl j.h. Dana Pešková Martin Sláma Jaroslav Kuneš
premiéra	22. března 2002

Čičvák chce bez okázalostí - pouze za pomoci slova, zvuků vran a větru i čistých obrazů - budovat tísnivou atmosféru. Výsledek nezapře vytříbený režijní styl, ale naléhavost Kafkova díla se tu trochu rozpíjí. Vedle povlovného tempa na tom mají svůj podíl i někteří herci. Představitel K. Filip Čapka téměř nesejde z jeviště; prohlédne až k rezignaci vyobcovaného, ale publikum přivede k podobnému pocitu jen zčásti.

Jako by v závěru už nezbývalo sil - zejména hereckých. Opakem je opouštěná Frída Evy Novotné, která pozoruhodně zvládla dvojlomnost odmrštěné, ale stále milující ženy. Z epizodních postav zaujme nepřístupná Hostinská Evy Peškové, dvojice úlisných a zevlujících pomahačů Jaromíra Noska a Václava Neužila, jakož i groteskní postava Starosty, kterému Jiří Světnice jako jediný dokázal dát odpudivě směšný rozměr.

Realisticky vyvedená scéna Toma Cillera ukazuje vesnici jako naráz otevřený labyrint; interiér zašlé venkovské hospody se v závěru protáhne až k horizontu jako ubíhající chodba s desítkami dveří a podivných úředníků. Čičvákův Zámek není zjednodušeně přežvýkaný Kafka. Sugeruje tajemství originálu, místy jde však ona neproniknutelnost spíše na vrub inscenátorů.

Zámek, Národní divadlo v Brně. Fotografie z inscenace.

Zámek, Národní divadlo v Brně. Fotografie z inscenace.

Zámek, Národní divadlo v Brně. Fotografie z inscenace.