Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zajímá mě krása, říká Giorgio Albertazzi

  1:00aktualizováno  1:00
V jedenaosmdesáti letech stále vystupuje na jevišti. Giorgio Albertazzi, významný italský herec, jehož kariéra začala u režiséra Luchina Viscontiho, prý zahálet neumí. V sobotu a neděli se představí v pražském Stavovském divadle jako císař Hadrian v inscenaci Paměti císaře Hadriana.

"Do penze chodí úředníci. Picasso také neodešel do důchodu," odpovídá herec a umělecký šéf Teatro di Roma na otázku, proč se stále aktivně věnuje divadlu.

Císař Hadrian je pro režiséra Maurizia Scaparra náš současník. Čím zaujal vás?
Sama postava mě nezajímala tolik jako fakt, že Yourcenarová byla Hadrianem tak fascinována, že se jím zabývala celý život. Nakonec jsem došel k závěru, že v jejím románu je řada autobiografických prvků. Textem jsem se zabýval tolik, že k němu mám vztah spíše jako spisovatel než jako herec. Nicméně obvykle když ztvárníte nějakou postavu, zatáhnete za ní roletu. U Hadriana a Hamleta se mi to nestalo. S nimi nemám uzavřený dialog. Jedním z Hadrianových životních témat je krása, což je také moje téma.

Poprvé jste tuto postavu hrál již před patnácti lety. Jak se proměňuje?
Je stále radikálnější a přesahuje herectví. Nesedí mi středoevropské pojetí divadelní práce, které pojímá herce jako kolečko v soukolí. Mnoho herců se drobí, jak se stále převtělují. Já to tak nedělám: naopak vstřebám vše, co nastuduji, a potom vyprávím jako spisovatel ústy postavy to, co si myslím.

Píšete také hry. Máte nějaké téma, které vás provází?
Zní asi příliš jednoduše, ale je to právě krása. Kdybych stejně jako Hadrian měl říct, které slovo si chci uchovat až do konce svých dní, byla by to krása. Vystudoval jsem architekturu a  pocházím z Florencie, takže mě krása provází celý život.

S herectvím jste začínal u Viscontiho. Co jste se od něj dozvěděl?
Prakticky nic. Jestli na mě měl někdo vliv, pak režisér amatérského divadla na mém gymnáziu. To byl génius. Popravdě jsem však s divadlem začal kvůli jedné krásné dívce, kterou jsem potkal v autobuse. V mém životě to tak bylo vždy. Vždycky to byla nějaká žena, která mě inspirovala nebo nasměrovala. Já sám nemám v šuplíku žádné sny. Tam mám, řečeno s Kantem, jen spodky.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jan Kříž se vrátil na jeviště Divadla Kalich. Po návratu hrál muzikál Pomáda.
Mezinárodní úspěch. Jan Kříž se chystá na roli v německém Plesu upírů

Muzikálový herec a dvojnásobný držitel Thálie Jan Kříž uspěl v konkurzu na připravované německé nastudování Plesu upírů. Celou příští sezonu tak stráví v...  celý článek

Z příprav představení „Hit. Tell the Difference“, které Cirk La Putyka...
Tell the Difference. La Putyka veze akrobaty přímo ze rwandské pláže

Letní Letná začíná už ve čtvrtek. Jedním z prvních představení letošního ročníku pražského festivalu nového cirkusu bude premiéra novinky z dílny Cirku La...  celý článek

Ředitel Městských divadel pražských Ondřej Zajíc
Nenaháníme k nám jen hvězdy, na které se chodí, říká ředitel ABC a Rokoka

Kdo nás skutečně navštěvuje, ví, že se vkusu většinového diváka nepřizpůsobujeme, hájí svou scénu sedmačtyřicetiletý Ondřej Zajíc, dlouholetý ředitel Městských...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.