"Ze sponzorů nám zůstal věrný jen Telecom, z úřadů pouze hlavní město Praha. Marně jsme žádali o grant fondu kinematografie," říká pořadatel akce Fero Fenič, ředitel společnosti Febio, který poprvé prosil o podporu stát: "Pokud nepomůže rozpočtový výbor sněmovny, hrozí festivalu bankrot."
Febiofest má přece silné divácké zázemí. To nestačí?
Diváci jsou jediní, komu na Febiofestu záleží. Tři dny před zahájením vykoupili jen v pražském multiplexu přes šest tisíc vstupenek, ač ještě neměli informace, na co přesně jdou. Jenže jejich peníze nepomohou, celé vstupné zůstává kinům - na rozdíl od běžného provozu, kdy jsou lístky dražší, ale kinům z nich připadne jen půlka tržeb. Jenže jinak Febiofest nikoho nezajímá. Distributorům kazíme ceny a narušujeme promítací šňůry hitů. Stát si nevšímá, že vlastně vykonáváme jeho roli - propagaci českého filmu v zahraničí. Sponzoři utíkají z kultury ke sportu. Typický divák Febiofestu je student střední či vysoké školy, o tuhle skupinu zřejmě nikdo nestojí. A i když sponzor přispěje, polovina z jeho vkladu padne zase na jeho propagaci.
Program Febiofestu najdete ZDE. |
Říká se, že Febiofest zbytečně utrácí za slavnostní úvod a zakončení.
To jsou naopak vůbec ty nejmenší náklady, vesměs jde o věcné plnění, které sponzor dodává zdarma. Jako na každé přehlídce, jsou i u Febiofestu nejdražší filmy. Jejich pojištění, proclení, dovoz a zase odeslání - máte film, který pošlou z USA a poté ho expedujeme do Austrálie. Na jedné straně nás těší, že se v zahraničí o Febiofestu už ví, na druhé straně nám začínají účtovat ceny jako jiným festivalům. Další vysokou položku činí tlumočníci, překlady do sálů, jejich ozvučení. Letos navíc vydáváme program i v angličtině, protože loni se po něm sháněla spousta cizinců. Katalog prodáváme za deset korun, ale výroba přijde na třicet korun za kus.
Tak proč nevrátíte rozmáchlý program - letos jej tvoří už přes pět set titulů - ke skromným začátkům Febiofestu?
Cesta zpátky není. Uvědomte si, že klubové počátky Febiofestu byly v jiné době, tehdy šlo o jedinou alternativu v situaci, kdy všechna kina hrála jen filmy jako Rambo. Kdežto dnes už existují i distributoři nekomerčních filmů, festival pro hrstku spiklenců nemá smysl. Výjimečnost Febiofestu je naopak v tom, kolik různých menšin osloví. Nabízí filmy od asijské exotiky přes mexickou kolekci po severské poetiky, od každoročně vyprodané izraelské sekce po muslimský svět, ale i pro minority jiného typu - homosexuály či milovníky ulítlého béčkového videa. Já si vychutnám dvě retrospektivy, gruzínskou a Schlöndorffovu, ale až na brněnském Febiofestu jako divák na dovolené.
Není-li cesty zpět, jak vypadá v krizovém roce ta vpřed?
Nevím. Ale bude-li vůbec ještě Febiofest 2003, bude bez regionů a bez Slovenska, jen v Praze, kde je stálý hlad po kultuře. A nanejvýš možná ještě v Brně...
Co byste bez Febiofestu dělal? Natočíte konečně slibovaný film?
Náhodou mám scénář z osmdesáti procent hotový; dopíšu ho po Febiofestu. Jmenuje se Česká komedie, sleduje osudy hrdiny půl století od konce války do let devadesátých, je v něm černý humor, morální patos a tak překvapivá pointa, že se třesu strachy, aby na ni mezitím nepřišel někdo jiný. Je to film mého srdce, víc neprozradím.
Febiofest získal čtyřmilionovou státní dotaci! |
Několik tipů z programu Febiofestu |
Šéf Febiofestu Fero Fenič. |