Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zadie Smithová se „krásou“ vrátila na vrchol

  1:00aktualizováno  1:00
Mladí talentovaní autoři to mívají povětšinou těžké. Když už se jim povede v obrovské konkurenci prosadit, musí následně přesvědčit, že úspěch jejich prvotiny nebyl náhodný.
Zadie Smithová

Zadie Smithová | foto: archiv

Pokud je jejich start tak raketový, jako tomu bylo u britské prozaičky Zadie Smithové, platí to dvojnásob.

Vyhaslá kometa?
Smithová se do světa velké literatury uvedla velkolepě. Na základě kratičké ukázky získala nejen lukrativní zakázku u známého nakladatelství Hamish Hamilton, ale i zálohu, která do té doby neměla v Británii obdoby.

Investice do románu Bílé zuby (2000) se vyplatila, román se stal bestsellerem a Smithovou katapultoval do hvězdných literárních výšin. Avšak druhý román, Sběratel autogramů (2002), byl přijat podstatně vlažněji, a tak mnozí škarohlídi začali Smithovou přirovnávat ke kometě, která sice zazářila, ale velmi záhy zhasla.

O to těžší úkol před ní tedy stál, když začala pracovat na své třetí knize. Smithová zariskovala, opustila barvitý svět londýnských přistěhovaleckých čtvrtí, hodila za hlavu Anglii jako takovou, a hlavně vrátila se proti proudu času k dílům dvou významných britských autorů: ke Kingsley Amisovi, představiteli tzv. univerzitního románu, a především ke knize  Panské sídlo (1910) modernisty Edwarda Morgana Forstera.

V románu O kráse Smithová nevytvořila jen příběh, ale vydala se cestou vynalézavé literární hříčky. Použila kostru románu Panské sídlo, mnohdy dokonce celé pasáže a vše přemístila o několik desítek let později do malého amerického univerzitního města. De facto napodobila  Michaela Cunninghama, jenž si ve svých Hodinách také vypůjčil postavy a dějové momenty z Paní Dallowayové Virginie Woolfové.

Základní zápletka románu zůstává i u Smithové stejná, i u ní dochází ke střetu dvou odlišných světů: liberalismu, reprezentovaného multikulturní rodinou původně britského profesora dějin umění Howarda Belseye, a vyhroceného ultrakonzervatismu jeho konkurenta Montyho Kippse. A podobně jako u Forstera dojde k přímému střetu obou rodin.

Zapomeňte
Byla by však chyba vidět v románu O kráse jen pro Smithovou typická témata, jimiž jsou rodina a krize multikuturalismu. O kráse je v první řadě dílo humoristické. Už jen díky vysokoškolskému zaměření obou protagonistů se nelze ubránit srovnání se Šťastným Jimem Kingsleyho Amise, ale především s Hostujícími profesory Davida Lodgea.

Podobně jako hrdinové těchto knih se postavy Smithové vrhají do nejrůznějších humorných situací, za jejich komičnem se však skrývají i mnohem závažnější problémy – zkostnatělost akademického světa, střet amerických a evropských hodnot, rasismus. Ve spojitosti s rodinami obou aktérů nadto vyplouvají na povrch další věci: manželská nevěra, krize identity jednotlivých členů.

Pro Smithovou byl slavný modernistický román jen výchozím bodem, použila jej, a jak se více a více nořila do vlastního světa plného intrik, osobních proher a nenaplněných snů jednotlivých postav, svazující osnovu opustila. Román O kráse tak žije od druhé poloviny vlastním svérázným životem, zcela nezávislým na Forsterově knize.

Zbývá jen jedna rada. Zapomenout, jaké byly oba předchozí romány. Smithová se každopádně románem O kráse dokázala vrátit na vrchol.

ZADIE SMITHOVÁ - O kráse
Přeložila Petra Diestlerová, BB art 2006, 444 stran, doporučená cena 249 korun.
Hodnocení MF DNES: 90%

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
Milénium představí Lisbeth Salanderovou popáté. Příštím dílem skončí

Knižní sága Milénium odstartovala úspěch severské krimi, na které se později svezli i autoři, jakými je Jo Nesbo nebo Jussi Adler-Olsen. V září vyjde další...  celý článek

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.