Hvězdy snímku v čele Tomem Hanksem a Audrey Tautouovou vyjeli včera vlakem z Londýna do Cannes. Rychlík Eurostar byl dokonce k této příležitosti přejmenován na Da Vinciho kód, jak zní původní název literární předlohy Dana Browna.
Filmový přepis jeho díla bude uveden mimo soutěž: v té se o Zlatou palmu a další ceny utká celkem devatenáct celovečerních filmů, posuzovaných devítičlennou porotou za předsednictví hongkongského tvůrce Wong Kar Waie.
Mezi autory filmů hlavní soutěže najdeme řadu těch, kteří si už dříve odvezli z Cannes ocenění nebo se alespoň zúčastnili soutěže jiného ročníku.
Například Ital Nanni Moretti, který v roce 2001 získal Zlatou palmu za Synův pokoj, přiveze tentokrát politickou satiru Kajman, přímo věštecky předjímající pád Silvia Berlusconiho.
Proslulá i méně známá jména
Finský tvůrce Aki Kaurismaki, jenž roku 2002 dostal Velkou cenu za Muže bez minulosti, se účastní klání s dílem Světla předměstí. Častý host soutěže Pedro Almodóvar, který před sedmi lety vyhrál cenu za režii díla Vše o mé matce, se vrací s filmem Návrat domů (Volver), který je už zakoupen pro distribuci v Česku.
Známý britský režisér Ken Loach, další častý účastník canneských soutěží a nositel ceny za scénář filmu Sweet sixteen z roku 2002, přijede s novinkou Zvedá se vítr.
Do další pomyslné skupiny lze řadit tvůrce, jejichž kariéra je na vzestupu a kteří už mají za sebou festivalové zkušenosti. Sem by patřili Američanka Sofia Coppolová, která ve Francii natočila film o osudu Marie Antoinetty, Ital Paolo Sorrentino, Alžířan Rachid Buchareb, Mexičan Alejandro Gonzales Iňárritu proslavený filmem Amores perros – Láska je kurva, další Američan Richard Linklater či objev roku 2003, turecký režisér Nuri Bilge Ceylan.
Nováčky v Cannes jsou Mexičan Guillermo Del Toro, Američan Richard Kelly a britská filmařka Andrea Arnoldová, jejíž Rudá cesta je jedinou prvotinou v hlavní soutěži.
Dalších sedm prvních filmů bylo zařazeno do informativní sekce Certain regard, jež je však už několik let posuzována zvláštní porotou. Mezi tvůrci, jejichž filmy sem pronikly, najdeme pouze dva již ostřílené festivalové borce: Itala Marka Bellocchia a Australana Rolfa De Heera. Ostatní jsou buď debutanti, nebo příslušníci mladší generace s jistou zkušeností, jako je tomu v případě Argentince Israela Adriana Caetana či Tádžika Džamšeda Usmonova.
Češi chybějí
Kromě něho jsou v této sekci zastoupeny i další kinematografie bývalého socialistického bloku: třeba absurdní komedie Taxidermie vyhrála nedávno festival maďarských filmů v Budapešti a vzbudila značný rozruch svým naturalismem.
Sítem výběrové komise prošla i díla z Polska, Rumunska, Ruska a Litvy. Jako obvykle chybí ve výčtu český film: nenajdeme jej tentokrát ani na seznamu soutěžních krátkých filmů, dokonce ani v programu studentských filmů Cinéfondation, kde se v minulých letech tu a tam objevil.
Zodpovědně komentovat tuto absenci jistě nelze před začátkem festivalu, jisté však je, že přítomnost děl z ostatních produkcí poněkud nahlodává teorii o apriorních předsudcích vedení festivalu, s oblibou hýčkanou českými režiséry.
