"Když se něco stane, přepnete na nás," slibuje divákům šéf budoucí zpravodajské stanice Z1 Martin Mrnka.
SERIÁLKopii celosvětové CNN však od Z1 čekat nemají. Čistě zpravodajská televize skoro nikde v okolních zemích neexistuje. Majitel české Z1, finanční skupina J&T, si to vyzkoušel už na své podobné televizi TA3 na Slovensku.
"TA3 původně žádala o čistě zpravodajskou licenci a po čtyřech pěti letech zjistila, že to v podmínkách relativně malého trhu, jakým je Slovensko, není možné. Ovlivňovalo to ekonomické výsledky televize. Proto přidala do programu magazíny a dokumenty," říká Patrik Tkáč ze skupiny J&T.
Proto koncept Z1 počítá kromě zpravodajství také s publicistikou, dokumenty a specializovanými magazíny. Těmi může i malá televize oslovit zadavatele reklamy, kteří tak mají přesně danou cílovou skupinu pro své produkty.
"Od začátku říkáme, že nejsme jenom zpravodajská, ale zpravodajsko-publicistická televize, a proto bude více magazínů, dokumentů a pořadů jako reality show," říká Mrnka. Ty by však neměly být typu VyVolení nebo Big Brother.
I reality show
"Jedním z takových pořadů typu reality show, který by se vešel do našeho formátu, je Náš tým, který existuje ve Velké Británii," vysvětluje Mrnka.
"Vezmete venkovský fotbalový tým a nějakého super trenéra, který je během půl roku naučí hrát fotbal na co nejlepší úrovni. Celé to pak skončí utkáním se skutečným prvoligovým týmem. U nás by to mohlo být se Spartou." I fotbalová Sparta patří do skupiny J&T.
Zpravodajství i další pořady si chce Z1 dělat z valné většiny sama. Podle Tkáče se moc nedají využít podobnosti se slovenskou TA3. "Ušetřit díky synergiím se dá tak ze třiceti procent. Celou infrastrukturu musíte mít znovu tady," vysvětluje Tkáč. Navíc podle lidí okolo Z1 v Česku zpravodajství ve slovenštině nefunguje, zatímco například u magazínů už to nevadí.
Nová zpravodajská stanice nechce být upjatě seriózní, ale ani bulvární. „Hlavní zpráva z povodní o tom, že má reportér holínky a stojí uprostřed vody, opravdu není to pravé,“ uvádí příklad Mrnka.
Bulvární prvky podle něho tolik nezaujmou. Jeho televize chce dávat lidem co nejvíce informací ve chvíli, kdy se staly.
Pomáhat by s tím Mrnkovi mělo zhruba sto dvacet lidí, z toho čtvrtina novinářů. Lidi a své sídlo teď televize hledá. Kromě současných profesionálů v oboru u ní najdou podle Mrnky uplatnění i mladší, které si vychová.
"Zpravodajství musí hlásit starší a zkušenější, aby jim lidé věřili," vysvětluje Mrnka. Hledat se podle něho dá třeba v rádiích. Ideální je věk nad čtyřicet let, mladším reportérům lidé podle Mrnky moc nevěří.
Experiment: videožurnalista
Zpravodajství Z1 uvažuje i o experimentu v českém televizním zpravodajství - takzvaných videožurnalistech. Tedy lidech, kteří dokážou událost sami natočit, sestříhat i komentovat. Od nich by pak televize zajímavé příspěvky nakupovala, stejně jako například zpravodajství od regionálních studií.
Finančníci z J&T se brání spekulacím, že si pořídili televizi jako nástroj na ovlivňování veřejného mínění. "Možná jsme si na Slovensku mysleli, že si vybudujeme vliv, ale rychle nás to přešlo. Tak to nefunguje," říká Tkáč.
"Investovat do zpravodajství v Česku chceme proto, že když to funguje na menším slovenském trhu, musí to jít tady lépe."
Proti zásahům majitele do práce redaktorů je i šéf stanice Mrnka. "Pokud by investor zasahoval do televize, bude to na ní vidět. Když to bude vidět, nikdo nám nebude věřit. Když nám nikdo nebude věřit, nebude na nás koukat," doplňuje s tím, že taková televize nebude vydělávat.
Ani jiné finanční domy si to podle něho netroufnou. "Příklady investorů v Česku, kteří vlastní média a ovlivňují jejich obsah, se hledají špatně. To se stává tak jednou za pět let a všichni o tom vědí, takže výsledek je stejně kontraproduktivní," vysvětluje Mrnka.
Z1 může začít vysílat na podzim, ale bude záležet i na ostatních programech ve třetí digitální síti. Protože kdyby začala televize vysílat jen jedna, musela by platit náklady i za ostatní dvě stanice. To se nikomu nevyplatí. Na rozdíl od nákladů plnohodnotných televizí, které počítají s provozem zhruba za miliardu, si Z1 vystačí s dvěma až třemi sty miliony korun. TA3 je nyní hospodářsky zhruba na nule, Z1 má podle Tkáče během pár let vydělávat.
TA3 se lidově říká Tatry, což se do českého prostředí podle Tkáče dalo přenést jen stěží. "A Krkonoše nejsou úplně sexy název," dodává. Zpravodajská jednička v Česku sice nemá tak veselou zkratku, ale zase se má z čeho poučit.
