TIP TÝDNE
V pražském Veletržním paláci probíhá do 10. září pod názvem Sám proti sebe výstava Rudolfa Sikory (narozen roku 1946), který k nejvýraznějším slovenským umělcům, který navíc i podstatným způsobem ovlivnil českou výtvarnou scénu.
Prostřednictvím různých uměleckých druhů, technik a postupů reflektuje řadu výrazných témat – z umělecké oblasti například stálý vliv klasické moderny na umění 20. století (dlouhodobý cyklus Pre Maleviča); politické či ekologické problémy (série Z mesta von), či kosmologické studie (Čierné diery, Antropický princíp aj.).
Retrospektivní výstava představí na ochozu mezaninu práce staršího charakteru, v Malé dvoraně potom velké objekty většinou novějšího data, které završují Sikorův cyklus Pre Maleviča, včetně dvou nových realizací, koncipovaných pro prostor Veletržního paláce.
STOJÍ ZA NÁVŠTĚVU
Počátky pražské Akademie. A když už ve Veltržním paláci budete, zajděte se do 4. patra podívat na přehlídku grafického díla Josefa Berglera (1753-1829), který byl prvním ředitelem pražské Akademie založené v roce 1799.
CO SE DĚJE
Růžencová slavnost. Tento rok uplynulo 500 let od vzniku Růžencové slavnosti - mistrovského obrazu Alberchta Dürera, který je dnes uložen ve sbírkách Národní galerie v Praze. Vzhledem k tomu, že jde o jedno z nejdůležitějších děl evropského malířství přelomu gotiky a renesance, jež se dochovalo na území českého státu, věnovala Národní galerie v Praze tomuto výročí rozsáhlou výstavu. Kromě obrazů, kreseb, grafiky a předmětů užitého umění, jež vznikly v souvislosti s Růžencovou slavností, expozice zároveň připomíná pohnuté osudy této slavné malby.
NA POSLEDNÍ CHVÍLI
Bedřich Feuerstein. Ve 2. patře Veletržního paláce probíhá výstava Bedřicha Feuersteina (1892-1936). Vedle architektonických projektů se stala významnou částí díla Bedřicha Feuersteina scénografie. Ve 20. letech, v době svého působení v Devětsilu a architektonických ateliérech v Paříži a v Tokiu, vytváří básnivě laděné jevištní inscenace (RUR, Eduard, Rinaldo), které dokumentují vystavené kresby. Druhou etapu Feuersteinova scénického díla představují lineární návrhy 30. let (Milenci z kiosku). Šíři Feuersteinovi tvůrčí osobnosti dokreslují kresby geometricky transformovaných architektur z umělcových francouzských cest.
