Východiskem k němu byly memoárové poznámky Giacoma Casanovy, v nichž tento stárnoucí světoběžník líčí svou bouřlivou životní pouť včetně četných milostných avantýr. O některých píše obšírněji, obraz jedné z jeho vyvolených, mladičké služebné Lucie z Pasiana, zůstává velice mlhavý.
Dozvíme se jen, že k tomuto bezelstnému děvčeti vzplanul jako sedmnáctiletý student bohosloví. O svém druhém setkání s ní se zmiňuje již plný soucitu i pohrdání, neboť k němu došlo o šestnáct let později v jednom z amsterdamských nevěstinců.
Pro Japina nebylo rozhodující, zda Casanova detaily z Luciina života úmyslně zatajil, nebo je neznal. Poskytly mu dostatek prostoru, aby příběh mladých milenců převyprávěl podle svého. A tak zamlženou epizodu z Casanovova života objasňuje z dívčina pohledu. Casanovu vidí zcela jinak než jako nenapravitelného sukničkáře, do kterého byl v průběhu času mylně stylizován.
Pravda bývá krutá
Lucie obdivuje Giacomovy znalosti, styl i vzhled a přitom nechápe, proč od ní navzdory vzájemné vášni nepožaduje důkaz lásky. Netuší, že upřímně zamilovaný Casanova se vědomě vzdává příliš jednoduchého vítězství.
Namísto toho jí slibuje, že si pro ni brzy přijede. Po svém návratu se však musí dozvědět o údajném dívčině pádu a jejím chvatném odchodu. Pravda, jež se po mnoha letech při setkáních s žádanou kurtizánou Galathée de Pompignac kus po kuse odhaluje, je velice krutá...
Luciina mysl, v níž rozum neustále svádí boj s intuicí a sen se skutečností, současně reflektuje dvoupólovost osvícenské doby, do níž Japin svoje vyprávění zasadil.
A poněvadž se děj románu odehrává především v Amsterdamu, spisovatel zároveň předkládá svědectví o antisemitských náladách v tehdejším Holandsku.
Přitom nelze nepřeslechnout autorovu kritiku vůči takzvané holandské toleranci a liberálnímu smýšlení, která je zjevně jedním z nejaktuálnějších poslání knihy. Jeho amsterdamská hrdinka hořce poznává, že zdejší „tolerance je něco jiného než přijetí, ba právě naopak, že taková snášenlivost je zároveň chytrým prostředkem útlaku“.
Nádherná vada se tak stává i nadčasovou polemikou nejen o odlišném pojetí lásky u ženy a muže, ale o lidské jinakosti vůbec.
ARTHUR JAPIN - Nádherná vada
Přeložila Olga Krijtová. Paseka 2006, 240 stran, doporučená cena 249 korun.
Celkový dojem: 80 %
