Ostatně o tom, že se koncentrace slavných pod palmami na Croisette zvyšuje navzdory chmurným předpovědím (zlobivý mrak islandského prachu lidi kolem festivalu značně znejisťoval), svědčí i fakt, že své židličky a štafle na chodníku před schodištěm rozložili první amatérští fotografové.
Na své hrdiny tu číhají rok co rok, letos by se jim však mohlo zadařit víc než obvykle: totiž v případě, že fotoreportéři ze světových agentur splní hrozbu a opravdu budou bojkotovat dění na rudém koberci (o kauze čtěte zde). Zatím tomu nic ale příliš nenasvědčuje.
"To víte, že jsme tady. Která agentura by si mohla dovolit ignorovat Cannes?" řekl mi pod záminkou anonymity jeden z fotoreportérů AP s tím, že něco takového by bylo možné pouze v případě, že by se do protestu proti zpřísněným restrikcím zapojili všichni. Což se nestalo.
Cannes 2010Čtěte pravidelné zpravodajství i zápisníky Redaktorka portálu iDNES.cz Tereza Spáčilová popisuje dění na 63. ročníku filmového festivalu v Cannes. Deníku MF DNES přispívá umělecká ředitelka karlovarské přehlídky Eva Zaoralová. |
"Lidé akreditovaní za největší agentury přijíždějí. Nemyslím, že by letos bylo něco jinak," říká slečna z tiskového střediska. Oficiální stanovisko festivalu nicméně zní: "Nebudeme komentovat." Jak jinak.
Před začátkem festivalu se tak v Cannes kromě aprílového počasí a neúčasti režiséra úvodního snímku Robin Hood řeší hlavně čerstvě zrestaurovaný palác Stéphanie. Stavbu ve stylu art deco, která před mnoha desítkami let stála v centru veškerého festivalového dění, designéři navrhli tak, že jednoznačně vzdává hold kinematografii - i proto si svou "premiéru" odbude až v první festivalový den.
Obyvatelé Cannes jsou navíc hrdí na to, že si tohle místo vydobylo vzácnou pátou hvězdu. Pravda, stálo je to milony eur, což v době krize vůbec není nízká cena, ale nešť - vždyť je to jejich stará dobrá Stéphanie, nikoli ten "hnusný" festivalový palác, který měli místní dlouho problém přijmout. Mimochodem i ten se neustále vylepšuje. Letos mu udělají radost třeba nová modrá okenní skla.
A ještě jednou novinkou se starousedlíci chlubí: filmové město by se mělo dočkat školy pro filmaře. Světe, div se, ale žádná tady dosud není. I proto canneská přehlídka platí spíše za show pro média než za seriózní filmovou akci.
"Těšíme se, že škola sem přitáhne skutečné umělce. Konečně," nemůže se dočkat Christine, dvaasedmdesátiletá obyvatelka Cannes. Znamená to snad, že hosty dosavadních festivalů za umělce nepovažuje? "Kdepak, to jsou jen takoví šašci pro vás, novináře. My chceme být opravdovým městem filmu!" říká rozhodně.
