Po 12 letech v bezvýznamných skupinách se potkal Jon Anderson v klubu v Soho s Chrisem Squirem. Skupinu Yes sestavili ze členů svých bývalých kapel.
Na debutovém albu Yes přepracovali originály Beatles a Byrds do téměř nerozeznatelné extravagantní barokní podoby. Zvuk připomínal klasický styl Keitha Emersona z ELP, ale byl výrazně ovlivněn talentem obou hudebníků, kteří tak položili základ jedné z nejslavnějích skupin rockové historie.
Další album Time And A Word doplnili o bombastické smyčcové nástroje, ale neznělo to tak „nově“, jak se očekávalo. Bankse, který odešel, nahradil Steve Howe.
Vzniklo The Yes Album a potvrdilo, že původní pokus o fúzi rocku a klasické hudby zůstal hnací sílou skupiny. Příznačné bylo Banksovo zavedení syntezátoru a čistě původní tvorba.
|
O koncertu Yes v roce 2001 čtěte ZDE. |
Zvyšující se integrace technických novinek a postupů ve stylu klasické hudby vyvrcholila na albu Close To The Edge (nahrané před odchodem Bruforda do skupiny King Crimson).
Nové obsazení potvrdilo, že složité orchestrální kompozice lze uvést i na „live“ albu. Vyšlo pod názvem Yessongs. Trojalbum navíc odkrylo hlavní problém hudby Yes: nejistou hranici mezi novátorským hledáním a přehnanou okázalostí.
Další dvojalbum málo přesvědčivé Topographic Oceans neuspělo, a tak Wakeman skupinu opustil. Klávesy převzal v srpnu 1974 Patrick Moraz. Diky klasickému vzdělání převzal Wakemanův post s minimem problémů. Svědčí o tom jak album Relayer, tak živá show.
Wakeman v roce 1976 znovu vystřídal Moraze; fanoušci Yes byli tehdy zahlceni množstvím sólových projektů i odštěpených sestav. Going For The One roku 1977 osvědčenými schématy vypadalo ve světle nové vlny už poněkud zastarale.
Wakeman odešel po albu Tormato a k lítosti fanoušků následoval i Anderson. Anderson pokračoval sólově s Vangelisem. Duo Buggles (kytarista Trevor Horn a klávesista Geoff Downes) spolupracovalo se skupinou na britském a americkém turné a na albu Drama v roce 1980.
Potom se, ne zcela bez rozruchu, ale jen s mírnou publicitou Yes rozpadli úplně. Howe a Downes se objevili roku 1981 se skupinou Asia (s Carlem Palmerem a Johnem Wettonem).
Přestože se zdálo, že mistři technorocku prožili své poslední stadium, skupina obnovila činnost v roce 1983 albem 90125. Přineslo melodický hit Owner Of A Lonely Heart v obsazení Anderson, Squire, White, Kaye a Trevor Rabin.
Následně po albu Big Generator podnikli Yes v roce 1987 americké turné. Anderson vytrval v sólové dráze, nahrál alba 3 Ships (1985) a In The City Of Angels (1988) a hostoval na albech Mika Oldfielda a skupiny Tangerine Dream.
Opustil skupinu znovu, poté co s Brufordem, Wakemanem a Howem nahráli album v roce 1989. V témže roce se snažili přesvědčit publikum na americkém turné, že jde o pravé Yes, přestože ani neměli právo použít visačku skupiny.
Oficiální Yes v roce 1991 podnikli v sestavě Anderson, Squire, Wakeman, Kaye, White a Howe světové turné Yesshows a dokončili album The New Union. Vyhlásili, že vydrží společně ještě další desetiletí.
 Kytarista skupiny Yes Steve Howe. |
 Britská skupina Yes koncertovala 11. listopadu 2001 v Praze. Na snímku je zpěvák Ion Anderson. |
 Britská skupina Yes koncertovala 11. listopadu 2001 v Praze. Na snímku je zpěvák Ion Anderson. |
 Britská skupina Yes koncertovala 11. listopadu 2001 v Praze. Na snímku je zpěvák Ion Anderson. |
 Britská skupina Yes koncertovala 11. listopadu 2001 v Praze. Na snímku kytarista skupiny Steve Howe. |
 Britská skupina Yes koncertovala 11. listopadu 2001 v Praze. |
