Kupodivu dost. Že v mladší kategorii soutěžících převažují dívky od patnácti do sedmnácti let a že po způsobu bezděčných klonů zpívají, vyprávějí a oblékají si vesměs totéž, to se dalo čekat. Ale že se mezi staršími snílky o pěvecké slávě najde více mužů, to už je docela kuriózní. A počet i kvalita vokálních skupin příjemně překvapují.
Více smíchu a exotů
Tolik X Factor naznačil, pokud jde o muziku. A jako televizní pořad předvedl pestřejší a živelnější variantu modelu SuperStar.
Nutné informace rychle nasázel se zjevnou snahou, aby se alespoň navenek pořád něco dělo; posloužily i kratičké prostřihy včetně kontroly sluchu porotce Petra Jandy. Pak hned skočil do konkurzů v moravské metropoli, jež mohly nést podtitul Hvězdná pěchota jako Brno.
 Ze čtenářského Blogu iDNES.czČeský X Factor plný sekt |
Vypravěčské postupy sice zůstávají v X Factoru obdobné jako v SuperStar, ale více se odlehčují a oživují glosujícími podtitulky nebo grafikou – v druhém dílu se třeba dostaví vesele stylizovaná růžová srdíčka rámující náhlou romanci. Také moderace je ještě hravější, Leoš Mareš se nebojí usměvavého nadhledu, ale přesně ví, kde už by hraničil s výsměchem, a za tu čáru nevstupuje.
Což je od něj tím obětavější, že situace vybízející k uštěpačné jízlivosti se přímo valí. Širší generační rozptyl uchazečů totiž rozšířil sestavu takřečených "exotů" neboli výstředních osobností všeho druhu. Výsledkem je podívaná, jíž se mezi teenagery říká "total bizarre" – pamětnický rocker, učitelka z mateřské školky v černé kůži, nedávný vězeň, nyní bezdomovec, dvě dámy s kombinací žalmu a tělocviku, paní zpívající v jidiš...
Výběr je barvitější nejen hudebně, ale hlavně lidsky. Tudíž Gabriela Osvaldová může opět kralovat porotě svým vtipem, když nevěřícně předvádí slávychtivé "mimozemšťany" nebo se brání polibku ocelového drsňáka v kanadách, jenž po brněnsku sdělí, že o peníze "nende", načež porotu od plic seřve.
Co píseň, to mikropříběh
Proti SuperStar s věčně stejnými typy nese třeskutá směs X Factoru vítanou změnu. Přibylo neskutečných bytostí "z jiné planety" i těch, kdo berou soutěž uvolněněji, nikoli jako osudovou věc. A spolu s nimi se lehce "odbrzdili" i tvůrci pořadu.
Po prvním dílu sice člověka přepadne pochybnost, zda oněch castingových epizod není příliš moc a jestli jim nehrozí monotónnost. Ale díky znalosti druhé části lze věřit, že takové nebezpečí nehrozí. Předně se konkurzní města plynule doplňují: příští neděli se z Brna, jež se tu chvílemi vážně jeví jako semeniště podivných sekt, přejede ještě do Zlína a Českých Budějovic.
A navíc se téměř za každou písní rýsuje další originální mikropříběh. Přidávají se též prvky improvizace: Mareš přemlouvá porotu, ať změní verdikt, nebo na přání fanynky osobně sleduje její výstup na místě Petra Jandy, který zmizel na vlastní koncert.
Navíc X Factor zajímavě rozvíjí vícenárodnostní trend, jejž zahájila SuperStar – netýká se zde totiž jen teenagerů. A tak vedle mladého Vietnamce vysvětlujícího lámanou češtinou "záleží na ten pocit" či dívky se španělskou krví přijde zkusit štěstí například postarší Maďar.
Zakážou to poslanci?
A také strojvůdce v penzi, jenž pěje Ta naše písnička česká, tatínek s dcerkou, jemuž manželka vyčiní, masér s výrazem Ježíše či ošumělý jódlující Romeo, za nějž se modlí dojemná Julie. Ctitel bigbítu i opery, pivař i adeptka politické satiry – svět X Factoru se zkrátka jeví jako panoptikum, jež někdy odhalí dar kouzla ve vskutku netušené schránce, jindy smutek z věčné nezralosti.
V přímých přenosech už půjde víc o hudbu; nyní X Factor podává zajímavou sociologickou zprávu o národu a jeho snech. Skoro jako Výměna manželek, kterou chce pár poslanců zakázat, neboť prý traumatizuje děti. Pak by museli zrušit i X Factor, neboť ten "traumatizuje" všechny, kdo lpí na své důstojnosti.
X Factor ČR 2008
Režie Vladimír Forst, uvádí Leoš Mareš, účinkují Gabriela Osvaldová, Ondřej Soukup, Petr Janda, 1. a 2. díl.
Hodnocení MF DNES: 70 %
