Píše se rok 2035 a roboti běžně vaří, uklízejí, doručují balíčky, venčí psy, hlídají děti. Jsou naprosto bezpeční - zdánlivě. Neboť i přesto, že do jejich programové výbavy patří tři zákony chránící člověka, je robot Sonny podezřelý z vraždy a Smithův hrdina odhaluje, že lidstvu hrozí dokonce masová vzpoura robotů.
"Na filmu mě lákalo, že roboti nejsou problém," naznačuje podstatu zápletky Smith. "Problém neznamenají technologie, ale limity lidské logiky. V zásadě jsme sami sobě nejhoršími nepřáteli," míní herec.
Autoři spojili původní scénář, na němž pracovali dva roky, s motivy Asimovových děl, jakmile na ně získali práva. V záhlaví stojí trojice zákonů, jež spisovatel stanovil: Robot neublíží lidem a nedovolí, aby jim bylo ublíženo, robot musí respektovat pokyny lidí, nejsou-li v rozporu s prvním zákonem, robot musí chránit svou vlastní existenci, pokud to neodporuje prvnímu či druhému zákonu.
Režisér Alex Proyas obdivuje Asimovovy příběhy od dětství. "Snil jsem o tom, že je jednou natočím. Jsou po půl století neuvěřitelně současné. Nastal čas je vyprávět."
Chicago jako dějiště příběhu mísí klasické a moderní prvky. Klíčová budova společnosti U. S. Robotics je ze skla a kovu, většina akčních scén se odehrává před ní, v její hale, laboratořích, kancelářích, na kočičích lávkách, v chodbách. Vypadá jako ostří nože, budí závrať.
I doprava budoucnosti je jiná - auta se na kulovitých kolech pohybují do stran, což umožňuje zajímavé honičky. "Asimov by byl na náš film pyšný," věří producent John Davis. Režisér však zdůrazňuje: "Není to přímý otisk Asimova!"
Předlohy spisovatele, jenž zemřel před dvanácti lety, se dočkaly pětadvaceti přepisů pro film, video či televizi. Novinka Já, robot utržila jen v amerických kinech za první měsíc přes 130 milionů dolarů.
