Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Warcraft je láska, posedlost, hráčská továrna na peníze. A nyní i film

  15:51aktualizováno  15:51
Na začátku bylo světlo a prázdnota, jak praví kronika hráčského světa jménem Warcraft, na konci je obchodní značka první velikosti, která otestuje i kina.

Pro fanoušky je nepředstavitelné, že by někdo o předmětu jejich vášně v životě neslyšel, nicméně nezasvěcení existují. A zaslouží si vysvětlit, co se vlastně tají pod názvem filmu Warcraft: První střet, který ve čtvrtek vpadne do kin.

Vzletně řečeno je Warcraft celosvětová móda, láska, posedlost, sounáležitost. Čistě věcně jde o sérii počítačových her žánru fantasy, která ve společnosti Blizzard Entertainment spatřila světlo světa roku 1994 a rozrostla se v říši, která přidala knihy, sběratelské karty, deskové hry a nejnověji celovečerní filmovou verzi.

Záběr z filmu Warcraft: První střet
Záběr z filmu Warcraft: První střet

Jako klasická bojová hra umožňuje stavět vojenské jednotky, jejichž prostřednictvím hráč brouzdá po mapách a vede bitvy. To je ovšem jen základ, kouzlo Warcraftu nacházejí jeho ctitelé v uměle vytvořeném světě, který lze připodobnit jak k Tolkienově Středozemi, tak k dynastickým válkám Hry o trůny.

Klíčové první střetnutí, z něhož vychází film, se odehrává mezi lidmi z království Azeroth a rasou orků z říše Draneor, kteří na útěku před epidemií hodlají zabrat nové území. Ovšem košatá fantasy zahrnuje i jiné říše a postavy, vyskytují se tu mágové, trpaslíci, gnómové, elfové, vlkodalci, trollové.

S kronikou do kina

Po hře Warcraft: Orkové a lidé následovaly Warcraft II: Příliv temnoty a Warcraft III: Vláda chaosu, zásadní průlom však znamenal World of Warcraft. Přišel na trh v roce 2004 k desátému výročí série, drží rekord v Guinnessově knize rekordů za nejpopulárnější hru určenou pro souběžné sdílení větším počtem hráčů. A k premiéře filmu vydávají nakladatelství Crew a Fantom Print knihu Warcraft: Kronika – svazek 1, jíž firma Blizzard poprvé oficiálně mapuje svůj vesmír.

Fotogalerie

„Přináší soubor mýtů a legend, zásadních událostí, které formovaly Azeroth a jeho obyvatele či které se projeví teprve někdy v budoucnu,“ slibují autoři. Publikace obsahuje pětadvacet celostránkových obrazů i mapy zachycující proměny v čase: „Pro fanoušky nejúspěšnější počítačové hry je to naprostá nezbytnost a pro ostatní úvod do podmanivého světa.“ Právě na obří hráčskou komunitu – některou z verzí Warcraftu si vyzkoušelo více než sto milionů lidí – spoléhá i film, který natočil Duncan Jones, milovník videoher, syn Davida Bowieho a tvůrce osobitých, spíše komorně laděných sci-fi Moon a Zdrojový kód. Ostatně režisér potvrdil, že se hodlá vrátit na nezávislou scénu poté, co si nadšeně vyzkoušel nákladný trikový velkofilm – jen postprodukce Prvního střetu trvala dvacet měsíců.

I když se přenos Warcraftu do kin zvažoval po celá léta, společnost Blizzard dlouho váhala. Režisér Uwe Boll, jenž se o získání práv ucházel, později popsal výsledek svého jednání slovy: „Řekli mi – My práva neprodáme, jmenovitě vám ne. Protože Warcraft zosobňuje na poli on-line her tak velký úspěch, že špatný film by mohl zničit všechno, co naše společnost představuje.“

Což je nyní klíčová otázka: podle zahraničních kritiků totiž film skutečně špatný je. Z dvanácti recenzí nejvlivnějších médií mu vyšla průměrná známka 36 procent, hluboko pod hodnocením prvních diváků. Ani start neoslnil, ve dvaceti zemích včetně Ruska a Německa utržil za úvodní víkend 31 milionů dolarů. Nicméně na rozhodující trhy od Číny po Spojené státy se Warcraft teprve chystá – a pak se uvidí, zda se vyplatí v sérii pokračovat.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.