List Morgenpost například poznamenal, jestli za absencí Angely Merkelové na slavnostním zahájení vězela starost s politikou, nebo zda se kancléřka prostě nechtěla dívat na továrnu, která z lidských exkrementů vyrábí bioplyn.
Právě do ní totiž režisér Sebastian Baumgarten umístil příběh o středověkých minnesängrech. Deník dodal, že nepřítomná Merkelová o hodně přišla, neboť při premiéře se zasekla klec představující Venušinu horu a představení muselo být na chvíli přerušeno.
A protože letos není na programu nová inscenace, pouze obnovené produkce Tannhäusera, Bludného Holanďana, Lohengrina a tetralogie Prsten Nibelungův, Morgenpost rovnou přinesl přehled nejbizarnějších režijních nápadů z nedávné minulosti.
Vedle zmíněného bioplynu mezi ně zařadil gumové krokodýly ilustrující milostný duet v Siegfriedovi nebo rytíře v tělových maskách potkanů v Lohengrinovi. Připomněl však také skandál ze 70. let, který vypukl kolem Prstenu Nibelungova.
Režisér Patrice Chéreau tehdy do děje zapracoval konflikty 19. století. Pravda, lze diskutovat, zda tu přece jen není určitý rozdíl.
"Když si dnes člověk pustí DVD, zjistí, že vše vyhlíží normálně. Z obrů, kteří na sobě měli skutečně obří kostýmy, by měl nejspíš radost i Wagner," poznamenal deník. Jestli za čtyřicet let bude stejně normálně vyhlížet továrna na bioplyn, toť otázka.
