Kocábová vyrůstala v posledních letech socialismu v umělecké rodině: matka americká baletka, otec slavný hudebník a byt průchoďák plný zajímavých lidí. Od pohledu se zamilovala do Vildy Čoka a ani jí moc nevadilo, že táta doma skoro vůbec nebyl. Chtěla otce-hrdinu, který zachraňuje svět. "Nevyrůstala jsem moc reálně, neměla jsem ponětí o tom, jací jsou normální lidi, jaký je normální život a starosti," podotkla.
Pubertou prý prošla dobře, nepila a ani nekouřila. "První cigáro jsem měla v sedmnácti. Ale do tý doby jsem byla hrozně konzervativní dítě," dodává. Potíže přišly potom. V devatenácti se stala matkou a vydala halucinační prózu Monarcha Absint, která je plná alkoholu, drog, sexu a vzteku.
Z víkendové MF DNESRozhovor s Natálií Kocábovou o rodičích, dospívání, nevěře jejího otce i literární kariéře najdete v sobotním vydání magazínu Víkend DNES. |
Ten Kocábové zůstal do dneška, ale téměř nikdy ho neobrací proti blízkým lidem. Štve ji česká přizpůsobivost, neschopnost zúčtovat s komunisty, uhýbání. Radši bojuje než kličkuje, nemá moc ráda pragmatiky. Ale možná je to právě zaťatost, která ji umělecky pohání.
Ve svých šestadvaceti letech stihla vydat tři alba a napsat šest knih, z nichž neosobnější je ta poslední - sbírka poezie The Dark Side of Prague. Dokáže mluvit skoro o všem, včetně nevěry svého otce s Lejlou Abbasovou. I když volí hodně opatrná slova: "Vztahy jsou těžký, lidi komplikovaný a to respektuju."
