Ústřední motiv komiksu Vzpoura mozků, loď Prométheus

Ústřední motiv komiksu Vzpoura mozků, loď Prométheus | foto: Nakladatelství XYZ

Vzpoura mozků je zpátky, sice bez bublin, ale s robotkou

  • 43
Dnešní čtyřicátníci si nostalgicky povzdechnou. Většina z nich si při zmínce o Vzpouře mozků ihned vybaví hvězdolet Prométheus a jeho posádku z komiksu Václava Šorela. Vycházel na konci sedmdesátých let v časopise ABC, kreslil ho tehdy František Kobík, teď je k mání jako román.

K vydání už se nějakou dobu schylovalo a předcházel mu před dvěma lety zájem o Šorelovu třísetstránkovou Zlatou knihu komiksů i loňská dramatizace Vzpoury mozků pro rozhlas, která vznikla jako svého druhu rarita - bylo to u nás pravděpodobně poprvé, co byl komiks převeden do zvukové stopy. Román, který vydalo nakladatelství XYZ, připomínku Šorelova kultovního díla završuje.

Obálka knihy Václava Šorela Vzpoura mozků, nakladatelství XYZ

Autor přiznává, že ho nejvíc ovlivnila četba Stanislava Lema, Arthura C. Clarka, ale i verneovky nebo Ludvík Souček, měl blízko k modelářství a dodnes miluje letadla. Právě v průniku jeho zájmů se Vzpoura mozků zrodila. A také z fascinace prvním sálovým počítačem.

"Monstrum bylo umístěné v klimatizovaných prostorách budovy pro tento účel zvlášť postavené v pražské letňanské Avii," vzpomíná spisovatel. Učarovaly mu nejenom děrovací štítky a tlusté diskety, ale hlavně tajemství a systém bezpečnostních opatření a různých pravidel, jež kolem sálového počítače existovaly. "Výpočetní středisko na mě udělalo velký dojem, ale zároveň se mi v koutku duše usídlily obavy. Může-li takové zařízení nahradit desítky výpočtářů či účetních, co přinese budoucnost? Své obavy jsem vtělil do Vzpoury mozků," dodává autor v předmluvě k reedici komiksu.

Dnes už píše na notebooku. "Tehdy by mě ani ve snu nenapadlo, kam se za necelých čtyřicet let posuneme, že můj přenosný počítač bude tak malý a desetkrát chytřejší než já," směje se Šorel. Zdůrazňuje, že v době, kdy komiks psal, si jen největší blázni představovali roboty, jak operují v nemocnicích. "Teď je to docela běžné," říká.

Ábíčková nostalgie

Román se od komiksu liší hlavně tím, že do příběhu přidává postavu ženy-robotky. "Čtenářky mi vytýkaly, že Vzpoura je pro kluky, že jsou v ní coby hrdinové zejména muži, tak jsem to teď napsal i tak trochu pro holky," vysvětluje spisovatel. Robotka je původně jen hologramem, má zlikvidovat lidské pokolení. "Bojím se říct, že mezi umělou inteligencí a člověkem vznikne láska, budu tomu raději říkat vztah. V každém případě ten vztah nakonec lidstvo zachrání," prozrazuje autor.

Tvrdí také, že Vzpouru mozků napsal jako komiks jen proto, že si tehdy v polovině sedmdesátých let netroufl na opravdovou prózu. "Je to dobře, byl jsem fascinovaný technikou, ale jako autor nevyzrálý," ohlíží se Šorel o desetiletí zpátky. V současnosti sedí nad přípravou druhého a třetího dílu, po Vzpouře mozků by měla přijít Galaxia a Odysseus. Tedy pokud o ně budou mít čtenáři zájem. "Jak si představuji čtenáře Vzpoury? Asi jako čtyřicátníka, který si román koupí z nostalgie k Ábíčku a k jeho původní, komiksové verzi. A pak ho věnuje svým potomkům. Doufám, že i oni se začtou," uzavírá Šorel.