Starší pánové v hotelové kavárně pojmenované po hrdinovi Škvoreckého příběhů Dannym Smiřickém možná pamatují doby, kdy hotelem, kde bývaly za Škvoreckého mládí taneční zábavy, zněly tenorsaxofonové chorusy budoucího slavného literáta.
"Škvorecký říká, že hrál na saxofon špatně, ale on hrát uměl! Uměl číst noty a věděl, co s nástrojem," tvrdí hudební kritik a publicista Lubomír Dorůžka. Vzpomíná, že když se se Škvoreckým po válce seznámili, věděli toho o jazzu oba zhruba stejně ne příliš.
"Co jsme také mohli v pětačtyřicátém vědět! Ale jazz jsme milovali, to byla hudba naší generace!" vzpomíná Dorůžka, účastník konference, na niž se sjely desítky bohemistů, překladatelů a jazykovědců od nás i ze zahraničí.
Do hotelu Beránek míří nejen literární vědci. "Co dělá soudkyně na literární konferenci? Pana Škvoreckého jsem poznala v Kanadě. Manžel tam pracoval v exilovém časopise Západ, do nějž Škvorecký přispíval. Přijela jsem mu složit mu hold," usmívá se místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Nejvíc si oblíbila autorovy Zbabělce. "Přesně vyjádřil životní pocit generace mého otce. To na mě udělalo obrovský dojem," říká Wagnerová.
Zatímco odeznívají první přednášky, Škvorecký s manželkou Zdenou Salivarovou snídají v Dannyho kavárně obklopeni přáteli, s nimiž on kdysi hrával v kapele. "Možná bych si do saxofonu i foukl, ale nemám ho s sebou. Kdo by se s ním tahal," směje se Vladimír Šilhánek, který na konferenci přijel ze Švýcarska. Z někdejšího orchestru už zůstali včetně Škvoreckého jen čtyři.
Ačkoli se Šilhánek snaží vyslechnout co nejvíce příspěvků, stihne jen zlomek. "Doufám, že všechno bude ve sborníku a že budu mít příležitost si ho přečíst," říká Šilhánek. Podle Václava Krištofa z pořádající Literární akademie vyjde sborník obsahují všechny pronesené příspěvky na jaře: "Navíc připravujeme DVD - dokument o celé nynější návštěvě manželů Škvoreckých."
První den konference zakončilo představení divadla Járy Cimrmana, které Škvoreckému udělalo velkou radost. "Cimrmanovci jsou mojí starou láskou. Před mnoha lety jsem s nimi spolupracoval," říká. Konference vyvrcholila ve čtvrtek slavnostním večerem.
Na jubilantovu počest zpívali Eva Pilarová či Jiří Suchý. "Eva Fitzpilarová?" naráží Škvorecký na přízvisko, kterým zpěvačku kdysi otituloval. "To víte, vždycky ji rád vidím. Jen bych byl rád, kdybych byl svěžejší. Už jsem z toho všeho trochu unaven," svěřuje se spisovatel. V pátek se účastníci konference se Škvoreckým pohybovali v místech, o kterých ve svých románech píše, vše završil koncert v Port Arturu, hospodě ze Zbabělců, kde se scházela Škvoreckého románová kapela. Ve skutečnosti se tam nikdy nehrálo.
 Spisovatel Josef Škvorecký se prochází Náchodem. (20. září 2004) |
