Vzniká Krysař, film za jediný den

  • 3
Na přelomu roku se v Praze zrodí rarita: hraný film natočený za pouhých čtyřiadvacet hodin. Tvůrce úspěšné Kytice F. A. Brabec přenese dávnou legendu - Krysaře - do současných kulis silvestrovské noci. Nezvyklý projekt vyvolal zájem i u zástupců Guinnessovy knihy rekordů, kteří chtějí natáčení sledovat.

Zdá se to nemožné. První záběr vnikne v deset ráno na Silvestra, poslední v deset ráno na Nový rok. To vše v ulicích metropole, mezi lidmi vítajícími rok 2003. Už 1. ledna odpoledne oslaví štáb F. A. Brabce dotočnou. A od 6. března vejde Krysař, ojedinělý film natočený během jediného dne, do českých kin.

Cítím, že na to mám

"Je to výkřik proti veškerému inženýrství, rýpnutí do stojatých vod českého filmu, kde vládnou předem vypočítané příběhy. Kdežto Krysař se bude natáčet doslova v přímém přenosu, takže emoce ani situace se nedají naplánovat. Taky to bude zkouška, jestli lze plně profesionální film natočit levně díky tomu, že se ušetří čas, což dokonale připravený Martin Frič zvládal třeba za týden. Dnes se za levné filmy vydávají takzvané experimenty, natáčené sice lacino na malé digitální kamery, jenže klidně tři měsíce," vysvětluje Brabec.

Je to tedy vzpoura, provokace? "Ano, ale jen moje. Nechci nikoho kritizovat, třebaže u většiny českých filmů poposedávám a nemůžu je dokoukat. Ale Krysařem se opravdu nemíním vůči nim vymezovat, nehodlám něco dokazovat jiným. Jen sám sobě," tvrdí kdysi dvorní kameraman Jana Svěráka, poté i režisér vlastních filmů Král Ubu a Kytice, na jejichž scénáři pracoval s Milošem Macourkem.

Zlom u Brabce prý nastal, když si rozkresloval scénáře kaskadérského příběhu, který má v budoucnu režírovat, a pak Krysaře, ještě v tradičním pojetí. "Psal jsem si - obraz 1, vítr zvedá plášť, obraz 2, bota došlápne do bláta. A najednou jsem se přistihl, že to jsem přece už dělal, u Kytice to obnášelo na tisíc obrázků - a že už nechci vědět předem, co budu točit za deset minut." Takhle prý Brabec zatoužil po změně a prověrce vlastní energie, kterou cítí.

V kuloárech bývá jeho Krysař spojován se stejnojmenným muzikálem Dana Landy; filmový režisér však převezme jen Landovu hudbu. Zdůrazňuje, že nejde o záznam představení ani o filmový muzikál a písně tu zaznějí bez playbacku. Chce prý rychlý, ale současně velký film, "něco jako Zeď skupiny Pink Floyd - kdybych na to měl rok."

Projekt se drží více Dykovy předlohy než muzikálu, sám Landa nevytvoří ani titulní roli; tu Brabec svěřil kaskadéru Petru Jáklovi synovi, působícímu jinak v Hollywoodu. Petr Jákl otec, rovněž známý kaskadér, sehnal na projekt peníze, přestože prý žertuje, že tím největším kaskadérem, jakého za svou dlouholetou praxi potkal, je právě Brabec.

"Je to pravda, skáčeme ze skály dřív, než pod ni nastaví krabice pro bezpečný dopad," souhlasí filmař. Skok do neznáma riskují všichni, spoluautorka scénáře Ivana Nováková i herci: Richard Krajčo ze skupiny Kryštof, který vytvoří Kristiána, Ester Geislerová v roli Agnes a Karel Dobrý v nové postavě ďábla.

Mají sice text, zkoušejí - ale vědí, že před kamerou je čeká volná improvizace. Natáčet se má totiž přímo v ulicích, takže budou muset reagovat na nepředvídané situace.

"Třeba se s nimi budou chtít vyfotit Japonci, třeba se do nás namontuje nějaký opilec - a oni nemůžou nic zahrát dvakrát. Nedá se to zastavit, nedá se to opakovat. Naší dekorací je skutečný Silvestr v Praze, naším komparzem budou tisíce náhodných lidí se šampaňským. A legendární město, jež si zasloužilo zkázu, město zbavené krys, tedy očištěné od špíny a osvobozené od zla, to je kalné novoroční ráno v Praze. Neznám lepší obraz apokalypsy než pusté ulice se střepy a zvratky," líčí Brabec svou představu.

Nechtěný pokus o rekord

Na takové pouti se může přihodit cokoli. Auto nabourá? Půjdou pěšky. Režisér se zhroutí? Pokračují bez něho. A když se některý herec opije? "I opilý jde s námi dál, to patří k podstatě hry. Přestane-li zvládat roli, nahradí ho jiný, kdybychom z různých důvodů odpadli všichni, poslední to dotočí. Počítáme s velkými výkyvy, s náhodami, kterým nelze předejít.

Čas je neúprosný, točit musíme dál a dál bez přestávky, ať vybuchne cokoli. Což pro diváky může být pak zajímavé: uvidí-li opilého herce, bude to fakt, nikoli herec předstírající opilce," popisuje režisér pravidla natáčení, jež připomínají muzikantské jam session či happening. "Ale s profesionály!" zdůrazňuje stále, nač spoléhá.

Ostatně Krysař má být ostře sledován i z vnějšku. Doslechli se o něm lidé, kteří vydávají Guinnessovu knihu rekordů a chtějí prý sehnat hotel pro své zástupce, kteří by na regulérnost natáčení dohlíželi. Nejrychlejší český film má tedy naději, že se přiřadí k nejrychlejším na světě. "Já ani nevím, kdo ten rekord zatím drží. Tohle jsem Krysařem vážně nesledoval," přiznává Brabec.

Nejrychlejší filmy světa

Nejkratší doba natáčení - jeden den - byla podle Guinnessovy knihy filmových rekordů zaznamenána pouze u francouzského snímku z roku 1985 Trou de Mémoire. Byl nasnímán na materiál, který prý jeho režiséru Paulu Vecchiallimu zbyl po natáčení dokumentu.

Americký film Heat and Sunlight (1987) vznikl za šedesát hodin, rovněž americký horor Malý krámek hrůz (1960) za dva dny a tři noci; jeho nová verze se čtvrtstoletí poté točila sedm měsíců.

Za padesát hodin se musel v roce 1982 zrodit americký film In the King of Prussia, aby obžalovaní, kteří v příběhu o soudním procesu hráli sami sebe, stihli přijít na vyhlášení rozsudku.

,