Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzlety a pády malíře Salvadora Dalího

  14:45aktualizováno  14:45
Co do počtu knižních titulů pojednávajících o výtvarném umělci nemá u nás španělský malíř Salvador Dalí (1904-1989) konkurenci. Slušná várka se jich sešla v uplynulém roce.

V překladu vyšla publikace Herberta Genzmera Dalí - Gala, pojednávající o Dalího osudovém vztahu s jeho celoživotní múzou. Podobně koncipovaná byla kniha Iana Gibsona Lorca - Dalí: Marná láska, jež si všímá stýkání a potýkání dvou velikánů surrealistického hnutí.

V závěru roku pak pražský BB/art vydal rovněž Gibsonovu knihu Život Salvadora Dalího, která je dosud nejobsáhlejším pohledem na tohoto kontroverzního umělce dvacátého století. Gibsonem sepsaný svazek v originále vyšel v roce 1997.

Čítá sedm set stran, celých sto stránek přitom tvoří poznámkový aparát. Kniha vzbudila mezi Dalího interprety velkou pozornost. Gibson v ní totiž k Dalímu přistupuje s pokorou, nicméně nevynechává jedinou příležitost, aby upozornil na jeho četné prohřešky umělecké a morální.

K vytvoření monumentální biografie inspirovalo Gibsona jeho jediné setkání s Dalím v roce 1986. Tehdy mu umírající kmet prozradil, že jeho láska s Lorkou nebyla pouze platonická, ale i fyzická.

Tohle odhalení Gibsona přivedlo k deset let trvajícímu bádání v dalších nevyjasněných zákoutích Dalího osudů. Pozoruhodný je především jeho popis diskutabilního období po roce 1940, kdy malíř zavítal do USA.

"Poté, co Dalí v roce 1940 odcestoval do Ameriky, jeho dílo začalo být čím dál tím víc banální, stále více se opakoval, jakkoli si tenkrát někteří lidé mysleli něco jiného," píše Gibson.

Začátek úpadku v Dalího díle spatřuje ve 40. letech, kdy se malíř vrhl do komerčních reklam na oleje, punčochy a parfémy, k nimž podle Gibsona využíval "staré surrealistické banality".

Myslí tím umělcovo populární zobrazování "měkkých" hodinek, nekonečných pláží, útesů či malých postav v dálce. Gibson kritizuje především Dalího "mystické" období, jež začalo v roce 1950.

"Jeho mysticismus, nukleární nebo jakýkoli jiný, neznamenal nic víc než efektní podfuk," tvrdí Gibson a dokládá, že Dalímu šlo pouze o vytváření "nejoblíbenějších" obrazů na světě, za něž by dostal co nejvíc peněz.

Závěrečné dvě kapitoly Života Salvadora Dalího Gibson symbolicky nazval Úpadek a Pád. V jeho pohledu se od roku 1974 Dalí mění v démonický stroj na peníze, který horentní sumy vydělává i neetickým signováním desítek tisíc prázdných litografických papírů.

Ve stejné době navíc kníratý umělec veřejně podporoval diktátora Franka. "Svoboda je sračka, a proto země, ve kterých je moc svobody, krachují," hřímal Dalí, zatímco se od Španělska odvracel demokratický svět.

Gibsonovým cílem však nebylo Dalího obviňovat, nýbrž z jeho díla i života vyzdvihnout to neochvějně kvalitní. Tím jsou podle něj postoje a tvorba z let 1926-1938, kdy Dalí patřil k předním světovým surrealistům.

Tehdejší díla Gibson označuje za "obrazy děsu, duševní nevyrovnanosti a sexuálního odcizení, jaké žádný malíř nikdy nenamaloval". Tohle poselství obrazů tu podle něj zůstane i přes všechn y pochybnosti o jejich autorovi.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstavy Voayer v pražském prostoru DUP 39
VIDEO: Staňte se voyerem. Výstava ukazuje nahé ženy v sexuálních polohách

V Praze začíná kontroverzní výstava Voayer, která návštěvníkům ukazuje živé nahé ženy jako skulptury. K vidění bude tři dny v prostorách galerie DUP 39. Vstup...  celý článek

Óda, Adam Štech pro Letní výtvarný salon
Mladí umělci táhnou. Galerie Kodl prodlužuje Letní výtvarný salon

Pražská Galerie Kodl zasvětila prázdninové měsíce Letnímu výtvarnému salonu, který představuje mladou generaci českých výtvarníků. Kvůli rostoucímu zájmu ze...  celý článek

Kája Saudek ve svém ateliéru v roce 2006
VIDEO: Každý den kreslil. Otevírá se retrospektiva Káji Saudka

V neděli to budou dva roky od chvíle, kdy zemřel malíř Kája Saudek. Muzeum Českého krasu v Berouně nyní připravilo retrospektivní výstavu Kája Saudek -...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.