"Do projektu se zapojili autoři, kteří se během svého života dotýkali dvou olomouckých částí. Někteří se v Hejčíně či Řepčíně narodili, další tam žili, jiní zase tvořili," vysvětluje kurátor Jiří Hastík. Přiznává, že na takto pojatý výtvarný projekt lze sotva klást jednotná měřítka. "Výstava, která má tak různorodou povahu jako ta naše, má také velmi různorodou uměleckou úroveň," připouští Hastík.
Genius loci dohromady představuje 20 výtvarníků. "Jsou mezi nimi i nežijící autoři. Dramaturgie výstavy je zaměřena zhruba na dobu od dvacátých let dvacátého století do současnosti. U jedné osobnosti, Karla Hořínka, zakladatele kamenosochařské rodiny, toto vymezení přesahuje dále do minulosti," doplňuje Hastík.
Právě Karel Hořínek symbolizuje podle Hastíka "rodový fenomén" Hejčína a Řepčína. "Na výstavě jsou totiž zastoupeny hned tři generace kamenosochařů Hořínků. Od zakladatele rodu Karla přes jeho syna Vojtěcha až po Karla Hořínka juniora," doplňuje Hastík a k rodům, které vtiskly určitý charakter místům, řadí také rody Hanáků, Sedláčků, Skácelů, Hajných, Jahodů, Smejkalů, Grmelů, Mišaurů či Netopilů.
Ačkoliv olomouckých lokalit je povícero, o Hejčínu a Řepčínu říká Hastík, že měl štěstí na rodáky. "Myslím, že bychom v jiné části Olomouce nenašli tak velké množství lidí, kteří se pravidelně a profesionálně věnovali výtvarnému umění," tvrdí Hastík. Podle jeho názoru mezi ty, kteří ovlivnili výrazně své okolí, patří například Fráňa Šén.
"To byla velmi svérázná výtvarná figura. V olomouckém prostředí kolem sebe shromažďoval spoustu mladých, zvědavých lidí, které jeho příklad upoutal a vydali se v jeho šlépějích. To se týká například Jana Sedláčka, Jeronýma Grmely, Josefa Šlechty a dalších, kteří takřka posvátně chodili sledovat Šénovy krajinářské výlety," připomíná Hastík.
 Výstava s názvem Genius loci Hejčín - Řepčín v olomoucké Galerii G |
