Olomoucký kolektář, dříve zvaný Horologium olomoucké

Olomoucký kolektář, dříve zvaný Horologium olomoucké - Olomouc – klášter Hradisko, přelom 30. a 40. let 12. století, (1142?) | foto: © Muzeum umění Olomouc

Zvláštní kurýr švédské královské rodiny vrátil Olomouci vzácný rukopis

  • 2
Během 17. století v období třicetileté války si jej Švédové odvezli jako válečnou kořist do Stockholmu, kde se stal součástí sbírek královské knihovny. Po více než 360 letech se vzácný bohatě iluminovaný rukopis z první poloviny 12. století vrací zpátky do Olomouce. Ovšem za velmi přísných podmínek. Například je uložen ve speciální vitríně, jakou neměly ani české korunovační klenoty.

Unikátní Olomoucký kolektář, dříve zvaný Horologium olomoucké, se stane ústředním exponátem výstavy Jindřich Zdík – Olomoucký biskup uprostřed Evropy, kterou ve čtvrtek zahájí v Arcidiecézním muzeu.

Ivo z Chartres, Tripartita (Collectio trium partium)

Ivo z Chartres, Tripartita (Collectio trium partium)

Prsten s křišťálem

Prsten s křišťálem

Vedle něj tu budou k vidění i další vzácné památky ze skriptoria (klášterní písařská dílna, kde mniši opisovali knihy – pozn. red.) založeného biskupem Jindřichem Zdíkem. Doplní je i fragmenty architektonické výzdoby Zdíkova paláce a katedrály sv. Václava, archeologické nálezy či mince.

"Výstava věnovaná Jindřichu Zdíkovi, jedné z nevýznamnějších osobností raného středověku v evropském měřítku, patří k nejprestižnějším a nejnáročnějším projektům v historii olomouckého Muzea umění vůbec. Složitá vyjednávání, která začala před dvěma lety, totiž provázel soupis podmínek, k jejichž splnění se muzeum muselo zavázat," vysvětlil Michal Soukup z Muzea umění Olomouc.

Jindřich Zdík

Olomoucký biskup Jindřich Zdík, který podle některých teorií pocházel přímo z přemyslovského rodu nebo bývá také považovaný za syna pražského děkana a kronikáře Kosmy, patří k nejvýznamnějším osobnostem českých středověkých dějin. Olomouckým biskupem se stal v roce 1126. Dosáhl osamostatnění moravské církve, která přestala podléhat moci údělných knížat. V Olomouci Zdík dostavěl baziliku sv. Václava, k níž v roce 1141 přenesl sídlo biskupství, v jejím sousedství pak vybudoval obytný komplex s ambitem. Jako jeden z prvních Čechů vykonal pouť do Jeruzaléma.

Knihu nevyčíslitelné hodnoty na pergamenu o sto šedesáti foliích a s téměř 450 iluminacemi do míst jejího vzniku přivezl zvláštní kurýr Královské knihovny ve Stockholmu. Muzejníci pro ni také museli nechat vyrobit speciální klimatizovanou a zabezpečenou vitrínu, která v republice nemá obdoby.

"Jen pojištění Olomouckého kolektáře, jeho převoz a výroba speciální vitríny přišly na půl milionu korun. Za tak vzácný kodex, který vzhledem ke ztížené dostupnosti nebyl českými odborníky dosud důkladně prostudován, nám to ale stálo," zdůraznila autorka koncepce a kurátorka výstavy Jana Hrbáčová. Teprve díky olomoucké výstavě mohl být rukopis podrobený detailnímu zkoumání, což přineslo nečekané objevy. "Zjistili jsme například, že rukopis je unikátním a pravděpodobně nejstarším pramenem pro studium dějin české liturgické hudby," dodala Hrbáčová.

Fragment se zobrazením Tří králů

Právě gregoriánský chorál, po staletích znovu rekonstruovaný z prastaré notace kolektáře, bude ve světové premiéře podbarvovat atmosféru výstavy.

Vzácný rukopis si návštěvníci budou moci v muzeu prohlédnout po celou dobu výstavy, tedy až do 3. ledna. Ostatní díla ze Zdíkova skriptoria, jež bylo ve své době nejvýznamnější písařskou a iluminátorskou dílnou na Moravě a díky dochované korespondenci a listinám dnes tvoří nejrozsáhlejší kolekci svého druhu na českomoravském území z doby před 13. stoletím, se budou muset vzhledem k přísným pravidlům pro vystavování vzácných archiválií střídat. Ve výstavním sálu proto návštěvníci najdou také dotykový monitor s digitální prezentací kompletního Zdíkova skriptoria.

Torzo hlavice sloupu

Torzo hlavice sloupu

Mísa s rytinami „andělů“

Mísa s rytinami „andělů“