Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vystoupení Lou Reeda nadchlo pražskou Lucernu

  23:42
- Svou nejnovější tvorbu, ale i své starší hity zahrál v pátek večer v pražské Lucerně dychtivému publiku osmapadesátiletý americký rockový hudebník Lou Reed. Jeho soustředěný výkon také diváci náležitě ocenili. Část koncertu sledoval i interpretův přítel, prezident Václav Havel.
Lou Reed by se měl večer po koncertu s Havlem sejít v jedné ze staroměstských restaurací.

Naposledy se viděli v roce 1998, kdy rocker na Havlovo přání zahrál v Bílém domě ve Washingtonu několik skladeb. S Havlem se tento hudebník zná od roku 1990, kdy s ním dělal rozhovor pro časopis Rolling Stone.

Na téměř tříhodinovém koncertě přehrál Reed většinu skladeb ze svého aktuálního alba Ecstasy. Lou Reed je spoluzakladatelem dnes už legendární skupiny Velvet Underground, nechce se však ohlížet do minulosti, a tak na koncertech hraje převážně své nové skladby.

Kromě písní z Ecstasy si diváci mohli vychutnat i nově naaranžované písničky z předposledního alba Set The Twilight Reeling, ale také skladby ze vzpomínkové desky na výtvarníka Andyho Warhola Songs for Drella.

Čeští diváci všech generací, kteří si přáli slyšet skladby Velvet Underground, se nakonec dočkali. Jako přídavek Lou Reed zahrál "velvetovskou" Sweet Jane.

Lou Reed začal jízlivě, ale nakonec roztál
Jako sarkastický, kousavý muž se představil newyorský zpěvák Lou Reed na tiskové konferenci v pražském hotelu Palace. Spoluzakladatel legendární kapely Velvet Underground a přítel prezidenta Václava Havla od začátku jasně dával najevo, že nemá rád hloupé otázky. Odpovídal jen úsečně, a když dostal obvyklý dotaz, co bude hrát v pražské Lucerně, řekl jen: "Šostakoviče."

Otázkou, jestli pobolívající záda ohrozí jeho vystoupení, se už vůbec nezabýval. Na druhé straně ovšem přiznal, že si sám nevaří a že k jeho koníčkům kdysi patřila jízda na motorce. "Ale jak ta motorka skončila, to by byl velmi dlouhý a smutný příběh," řekl v narážce na svou někdejší havárii. Vždycky se ho lidé ptají, jestli jsou jeho písničky autobiografické, a to ho prý rovněž irituje. "Kdybych řekl ne, byli byste zklamáni. Ale váš prezident je přece spisovatel a vy víte, jak pracují spisovatelé. Uspořádají věci tak, že vycházejí určitým způsobem. Proto vám odpovím: ano, ale ne," prohlásil osmapadesátiletý rocker.

Postupem času si Reed zapálil cigaretu, poručil televizním kamerám, aby ho přestaly snímat, a přece jen nasadil poněkud smířlivější tón. A u dotazů mířících k jeho poslední tvorbě už rock'n'rollový ješita konečně trochu pookřál. "Všechny mé desky znějí dobře na kdejaké šunce, ale když si je pustíte na pořádné soupravě, zjistíte, že mají fantastický zvuk," řekl Reed. Právě zvuk považuje u muziky za prioritní. "I život je zvuk, dostávám energii ze zvuku. Některé zvuky jsou naprosto úžasné a fascinují mě. Proto mi trvalo tak dlouho, než jsem nahrál album Ecstasy," řekl Reed na adresu své nejnovější desky, jejíž příprava trvala čtyři roky. "Ale ani nejlepší zvuk nemůže být bez pořádné myšlenky," dodal.

O Václavu Havlovi, s nímž se zná od počátku devadesátých let a se kterým se má po koncertě sejít, Reed hovořil jako o hrdinovi. "Je to stoprocentní, opravdový hrdina - a v tomhle světě moc hrdinů není. To jsem cítil i u Nelsona Mandely, když jsem pro něho hrál," řekl. Zamračený rocker, zpívající o transvestitech, AIDS, sebevraždách, sexuálních úchylkách, depresích a rozvrácených vztazích, vystupoval také na večírku v Bílém domě - k tomu došlo na žádost prezidenta Havla, který loni zavítal do Washingtonu na návštěvu k svému americkému protějšku.

Na adresu svého nedávného vystoupení v Římě, kam ho pozval papež a které sledovalo 300 tisíc lidí, ovšem jen úsečně řekl: "Byla to oslava Prvního máje, práce, dělníků." Pak došlo i na politiku. Demonstrace proti globalizaci či Mezinárodnímu měnovému fondu Reed komentoval: "Je dobré vidět studenty v akci. Když oni nejsou aktivní, tak se nic nemění." A velmi ho zajímalo, jak se české úřady stavěly k účasti Haiderových nacionalistů v rakouské vládě. Reed byl totiž jeden z mála umělců, který odmítl v "novém" Rakousku vystupovat.

Lou Reed dodnes vzpomíná na výtvarníka a inspirátora Andyho Warhola, původem Slováka, který stál v polovině šedesátých let u zrodu jeho kapely The Velvet Underground. "Andy dodal mé hudbě světlo. Stýská se mi po něm. Měl nápady a přesně věděl, co chci říci. Dnes je hodně lidí, kteří nemají nápady nebo jsou pomalí, hodně pomalí," řekl Reed. A jak se mu žije ve stínu Velvet Underground, kapely, kterou posluchači dodnes uctívají? "Je fajn, když lidé chtějí žít mou minulostí, ale to zase nechci já," dodal rázně Lou Reed.

Lou Reed poslouchá otázky novinářů.

Lou Reed má žízeň.

Lou Reed odpovídá na otázku během tiskové konference.

Lou Reed vzhlíží ke svému plakátu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.