Nakladatelství tranzit.cz jí nedávno vydalo monografii shrnující práce z let 1999-2007. Povaha projektu Každej pes jiná ves je mile aktivistická a jemně intervenující. Brněnská Nová Líšeň je běžné panelové sídliště, kde lidé žijí společně, ne však spolu. Své pocity z tohoto kousku země Šedá výborně formuluje v obsáhlém popisu své akce, který je součástí výstavy.
"Loni na jaře jsem si všimla, že se sídliště výrazně změnilo. Šedý celek se doslova rozpadl pod novými pestrobarevnými omítkami a Nová Líšeň se rozzářila jako strhující atrakce," píše. "Způsobila to 'Regenerace panelových domů', na které spolupracovalo několik architektů. Žádný z nich však nebral ohled na celek a ke každému domu přistoupil jednotlivě, proto vypadá sídliště jako vzorník jednotlivých domů. Na základě toho jsem si uvědomila, že přesně tohle je věc, která obyvatele spojuje a která byla až dosud neviditelná: KAŽDÝ JE ODJINUD!"
S kým se kdo potká
Umělkyně vytvořila obraz sídliště Nová Líšeň: v pásech běží fasády nabarvených paneláků. Z obrazu, který nazvala HLAVNÍ VZOR, vytvořila dekor na textilii a nechala z ní ušít tisíc košil. Ze zvonků na domech opisovala jména a získala adresář. Pak košile vložila do jednoho tisíce obálek a jako adresáty i odesílatele uváděla obyvatele Líšně; snažila se, aby daná dvojice od sebe bydlela dostatečně daleko, a tudíž existovala větší pravděpodobnost, že se ti lidé neznají. Nikde neuváděla své jméno.
30. května 2007 vše odeslala. Vytvořila situaci, o níž Líšeňští možná budou mluvit, navzájem si košile třeba ukážou. Posléze tisícovka adresátů obdržela pozvání na vernisáž v Moravské galerii (MG). Tam se mohli dozvědět celou pravdu. "...tentokrát však nebude podstatné, co se vystavuje, ale kdo s kým se v galerii potká," píše Šedá. Akce v Atriu Pražákova paláce se uskutečnila 28. června. Výstava Každej pes jiná ves tam však trvá až do konce září.
Co zbylo na diváka, který se dostaví ex post? Bohužel, polomrtvá instalace (k čemuž přispívá už prostor atria postrádající výstavního ducha, prakticky každá expozice v něm působí opuštěně). Visí tam to dobré vyprávění Šedé, pak také exemplář košile se vzorem a obálka pro tu košili a další obrazový materiál poskytující základní informaci o autorčině postupu. Můžeme obdivovat nadšenou soustavnost Šedé, zejména fascinuje mapa Líšně se zákresy jednoho tisíce tras obálek.
Jenže "rozhýbaná", animovaná verze této mapy, v níž se mají objevovat jména adresátů a odesílatelů, byla, alespoň při mé návštěvě, zamrzlá kvůli zahlcené virtuální paměti počítače, z něhož se pouští. V intencích autorčiných slov, že bude důležité, s kým se kdo v galerii při vernisáži potká, měly být do atria poté instalovány fotografie (či přímo video) z otevření, jež projekt originálně završilo.
Takové snímky jsou pouze na internetových stránkách MG, v počtu nedostatečném a ve fotografickém provedení amatérském. Projekt Každej pes jiná ves byl intervencí v zájmu komunikace, ale jeho výstavní představení nesluje zrovna velkou vůlí ke komunikaci s nevernisážovým divákem.
KATEŘINA ŠEDÁ: Každej pes jiná ves
Moravská galerie, Pražákův palác - Atrium, Husova 18, Brno, kurátorka Yvona Ferencová. Výstava trvá do 30. září 2007, plné vstupné 90, poloviční 45, rodinné 190, skupinové 25 korun
Hodnocení MF DNES: 50%
