Praha španělská: Svatá Casilda, mučednice toledská, od českého řezbáře z 18. století, polychromované dřevo | foto: Správa pražského hradu

Výstava ukazuje, kudy v Praze vedou španělské stopy

  • 0
Vlivy španělské kultury na české prostředí odhaluje výst ava v C ísařské konírně Pražského hradu s příznačným názvem Praha španělská. Potrvá do 28. června.

Praha španělská: generál Baltasar Marradas I VichVýstava se skládá z několika oddílů, které na sebe volně navazují: středověk, nástup Habsburků roku 1526 na český trůn, doba rudolfínská a katolická reformace Čech, a nakonec doba pobělohorská. Připravila ji Správa Pražského hradu ve spolupráci se španělským velvyslanectvím.

"Vlivy Španělska na české prostředí je možné spatřit v historickém centru Prahy na každých pěti stech metrech, na Pražském hradě dokonce na každých padesáti. Výstava Praha španělská by měla být klíčem, jak rozpoznat toto společné dědictví," říká kurátor výstavy Pavel Štěpánek.

Nejen Pražské Jezulátko
Praha španělská: Jan Jiří Heinsch - HostinaStředověké knižní iluminace, renesanční portréty českých šlechticů, barokní oltářní obrazy či dřevěné polychromované sochy svatých – výstava je plná cenných exponátů. Doprovodné texty vtahují diváky do historického kontextu.

"Španělský vliv na české prostředí zakořenil nejen v umělecké, náboženské či filozofické sféře, silně zapůsobil i na úrovni náboženské, což se projevovalo zejména v uctívání španělských světců," míní kurátor. Například český iluminátor ilustrující pouť sv. Jakuba do Santiaga de Compostela připomíná uctívání kultu španělského světce v českých zemích už od středověku.

Praha španělská: Jezulátko - 18. stoletíA pozornost si jistě zaslouží dvě slonovinové sošky Pražského Jezulátka oděné do brokátových šatečků vyšívaných stříbrem a zlatem. Sošky poukazují na kult Pražského Jezulátka udržovaný pouze v českých zemích Španěly reformovaným řádem karmelitánů.

Mocenský vliv Španělska na české země v době pobělohorské je zachycen třeba na slavném portrétu generála a vojenského guvernéra Prahy Baltasara Marradase z první poloviny 17. století. Výstava poukazuje i na španělské vlivy v odívání v prostředí rudolfínské Prahy.

Třeba v obraze Nejvyššího soudu zobrazil neznámý malíř rituální zasedání české aristokracie v čele s Rudolfem II. Šlechtice zahalené do černých španělských rouch od sebe odlišují jen jednotlivé šlechtické erby.

Praha španělská: Rouno"Daleko větší vliv měla španělská móda na české prostředí než naopak. Ale přece jen šlo o vzájemné prolínání. Například kratším renesančním kabátcům, které vidíme v popředí obrazu Nejvyššího soudu, se ve Španělsku říkalo bohemico, nejspíš kvůli zemi jejich původu," vysvětluje kurátor.