Přehlídka přibližuje umělcovu postupnou cestu k nezaměnitelné a přístupné vizuální řeči, jejíž součástí jsou postavičky a symboly známé po celém světě. Ukazuje ho ale i jako pořadatele výstav a častého návštěvníka klubů.
Haring se narodil a vyrůstal v Pensylvánii. Odmalička jej zajímal komiks, který i kreslil. Po nástupu na newyorskou Školu vizuálních umění si podle kurátorky výstavy Raphaely Platowové, jež materiál pro přehlídku získala v rozsáhlém archivu umělcova díla, začal vytvářet "vizuální styl inspirovaný newyorskou architekturou, předkolumbovskými a africkými vzory, taneční hudbou a díly umělců jako Jean Dubuffet, Pablo Picasso či Jackson Pollock".
Nakonec dospěl k jednoduchým a velice účinným figurativním kresbám, v nichž se opakují charakteristické motivy, jako je silueta stojícího člověka, batole, pyramida, létající talíř, jaderný reaktor, pes, pták či delfín. Ty jsou doplněné čárami naznačujícími pohyb či proudění energie. Haring své vizuální řeči, ale i myšlení o výtvarném projevu pečlivě zaznamenával ve svých denících, jejichž ukázky jsou na výstavě.
Haring patřil k výrazným postavám newyorské graffiti scény 80. let. Na jejich počátku se proslavil obrazy, které křídou maloval na černý papír do prázdných reklamních rámů v newyorském metru. Zhruba dvacítka z nich je k vidění i na výstavě v Brooklynském muzeu, která zachycuje jeho tvorbu z let 1978 až 1982.
Návštěvníci zároveň mohou umělce napodobit a na připravené černé desky nakreslit křídou své vlastní výtvory. Výstava ukazuje i videa, která Haring na počátku své umělecké dráhy točil. Na jednom z nich za doprovodu hudby skupiny Devo postupně pomaluje papír na podlaze, až zůstane volné místo jenom v rohu.
Podle Platowové je přitom pozoruhodné, jak tělesný je jeho styl malby, i to, že Haring prázdnou plochu svými obrazci zaplňuje rytmicky a bez otálení. "Mám pocit, že něco takového musel dlouho cvičit, podobně jako cvičí klavírní virtuos," řekla kurátorka novinářům.
Hudba a rytmus podle ní hrají v Haringově díle důležitou roli, stejně jako ji hrály v jeho životě. Výtvarník patřil k častým návštěvníkům newyorských klubů své doby, jako byla například Danceteria či Club 57. Newyorskou klubovou scénu té doby na výstavě představuje dobová hudba, fotografie či video zaznamenávající jeho svéráznou poctu známé newyorské prominentce Glorii Vanderbiltové.
Výstava také ukazuje Haringovy koláže vytvářené přeskupováním novinových titulků, z nichž vznikají nové titulky jako "Reagan: připraven zabíjet" odrážející jeho pohled na atmosféru 80. let. Umělce ale přibližuje i v roli kurátora, který vytvářel výstavy pro přátele a spřízněné umělce včetně nápaditých letáků-pozvánek na ně. "Jsou projevem jeho touhy po umění zahrnujícím a zasahujícím co nejvíce lidí, jež je výrazně patrná i v jeho malbě," řekla Platowová.
Haring, který se narodil v roce 1958, zemřel v roce 1990 na komplikace spojené s AIDS. "Jeho cíl vytvořit umění pro každého inspiroval současné pouliční umění. Jeho vliv je patrný v díle umělců jako je Banksy, Barry McGee, Shepard Fairey a Swoon, ale i v módě, produktovém designu a mnoha stále existujících nástěnných malbách, které vytvořil po celém světě," uvedlo muzeum v tiskové zprávě.
Výstava věnovaná jeho začátkům potrvá v Brooklynském muzeu do 8. července letošního roku. Předtím se již loni představila v Cincinnati ve státě Ohio a předloni ve Vídni.
