Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výstava představuje pohled na to, co vzniklo na ruinách totality

  15:25aktualizováno  15:25
Více než dvouletý umělecký výzkum proměn společností, které přešly od totalitního k demokratickému uspořádání, vyvrcholil výstavou uspořádanou Galerií hlavního města Prahy a iniciativou tranzit a nazvanou Monument transformace.

Z výstavy Monument transformace | foto: Martin Polák

Z výstavy Monument transformaceVít Havránek se Zbyňkem Baladránem promysleli a sestavili neuvěřitelně bohatou a objevnou přehlídku děl šedesátky současných světových i českých umělců, v jejichž pracích se společenská transformace odráží. Před divákem se tak ve výstavním prostoru pražské Městské knihovny otvírají obrazy životních změn z tuzemska, Řecka, Španělska, Jižní Koreje, Mexika i Chile a nabízejí (v různých formách zpracování) uspokojení potřeby srovnávat – srovnávat svůj vlastní minulý prožitek revoluce a doby, která v ni bezprostředně ústila a která po ní následovala, s prožitky ostatních lidí, národů, kultur. A umělců.

Polovina vystavených děl architektonicky neobvykle kvalitně řešené výstavy jsou videa a videoinstalace, druhou polovinu tvoří fotografie komunistických paneláků, nákresy a návrhy, instalace, fotografické kompozice a záznamy z performancí. Tou nejznámější českou je asi akce Kateřiny Šedé z vesnice Ponětovice nazvaná Nic tady není.

Z výstavy Monument transformaceZe zásadních exponátů od zahraničních tvůrců je třeba zmínit Interview albánského autora Anriho Saly, které odstartovalo celou vlnu evropského videa. Sala našel v archivech albánské komunistické strany němý filmový záznam s projevem své matky na komunistické schůzi, který nechal pomocí neslyšícího člověka zrekonstruovat, aby zjistil, co matka v projevu říká. Potom s ní natočil filmový interview, ve kterém ji konfrontoval s její dřívější výpovědí. Zahájil tak proces, který v osobní rovině řeší vyrovnávání se s komunistickou minulostí.

Divácky působivá je i instalace nakupených předmětů, které si účastníci umělecké ankety, občané NDR, koupili za svých prvních sto západoněmeckých marek po pádu berlínské zdi – kožené bundy, desky, magnetofony, barbíny či parfémy hmatatelně ilustrují to, co je pro nás mnohdy synonymem svobody. A neméně se vryje do paměti i projekt skupiny Big Hope nazvaný Inside Out, který rozdal budapešťským bezdomovcům fotoaparáty, aby zdokumentovali a následně i okomentovali svůj životní prostor.

Z výstavy Monument transformaceMonument transformace má komplikovanou strukturu, je to náročná výstava, která chce čas i opakovanou návštěvu doplněnou studiem devítisetstránkové knihy Atlas transformace, jež v souvislosti s výstavou vychází (dobré je zabrousit i na stránky www.monumenttotransformation. org).

Zpřítomňuje minulost a psychoanalyticky se pokouší znovu nastolit otázky po osobní i společenské proměně, kterou jsme prošli za posledních dvacet let. Sleduje boření starých struktur a nabízí pohled na ty, které jsme si na jejich ruinách vystavěli, když nám z útrob vyjmuli rudý nádor. Rekonvalescence je dlouhá. A Monument transformace může být velmi účinnou pooperační terapií.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na Malostranském náměstí je nový Prastánek umělce Skály.
VIDEO: Skála vztyčil svůj Prastánek, poslouží k občerstvení duše i těla

Od čtvrtečního večera má pražské Malostranské náměstí novou dominantu. Na místě bývalého parkoviště stojí více než šest metrů vysoký Prastánek z dílny...  celý článek

Jitro, 1857, Josef Mánes
Salmovský palác se v říjnu rozloučí s Mánesem i Navrátilem

Milovníkům výtvarného umění zbývá už jen měsíc a půl, aby si prohlédli expozici Umění 19. století v pražském Salmovském paláci. Národní galerie ji totiž od...  celý článek

Malíř a ilustrátor Karel Franta měl být podle rodinné tradice hudebníkem.
Zemřel výtvarník Karel Franta. Psal i kreslil komiks Malý Vinnetou

Ve věku 89 let zemřel ve středu ve svém pražském domově výtvarník Karel Franta. ČTK to dnes oznámil básník František Novotný, který s ním vydal tři sbírky a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.