Pohřeb Vojty Náprstka

Pohřeb Vojty Náprstka | foto: Náprstkovo muzeum

Výstava představí buditele Vojtu Náprstka jako průkopníka kremace

  • 0
Náprstkovo muzeum v Praze si letos připomíná výstavou nazvanou Ti, kteří nás předešli aneb Vojta Náprstek ve vzpomínkách 185. výročí narození svého zakladatele. Tentokrát se autoři soustředili na Náprstka jako průkopníka v oblasti kremace. Výstava potrvá od 12. října do 4. března příštího roku.

"Chtěli jsme návštěvníkům přiblížit osobnost Vojty Náprstka netradičním způsobem a zároveň ukázat fondy, které jsme dosud nevystavovali. Tentokrát jsme vybrali smuteční oznámení jeho přátel," informuje Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea.

Vojta Náprstek

Vojta Náprstek byl za svého života mimo jiné velkým propagátorem kremace a jako pražský radní dvakrát podával žádost o vybudování krematoria. Vládnoucí katolická ideologie Rakouska-Uherska tehdy kremaci neuznávala, a proto Náprstek, který se jako první Čech nechal zpopelnit, musel být dopraven do německé Gothy. 

Výstava Ti, kteří nás předešli představuje smuteční oznámení jako dokument s velkou vypovídací hodnotou. Náprstkovo muzeum spravuje mimo jiné unikátní kolekci, která obsahuje více než jeden tisíc smutečních oznámení a tiskovin spojených s pohřby, a to od 30. let 19. století až do současnosti. Sbírku založil již Vojta Náprstek, protože si uvědomoval, že se jedná o zajímavý a v té době také nový a módní zdroj informací.

Parte Antona Fingerhuta, otce Vojty Náprstka

Smuteční parte se objevilo již na konci 18. století, ale bylo výsadou šlechty. S rozvojem, a tím i se zlevněním tisku se na počátku 19. století parte prosadilo rovněž mezi příslušníky inteligence, kléru a bohatých lidí. Z vystavených tiskovin je vidět, že dnešní podoba smutečního oznámení se v podstatě vytvořila již v polovině 19. století, ale text byl oproti dnešním zvyklostem rozsáhlejší.

Bylo běžné uvádět nejen důvod úmrtí, ale i aktivity zesnulého, jeho členství v politických a společenských organizacích, zásluhy, místo posledního uložení a rovněž výčet pozůstalých. Tím se smuteční oznámení prezentuje jako důležitý historický pramen s velkou vypovídací hodnotou. Navíc samo o sobě dokumentuje vývoj zobrazovacích technologií a dobový vkus.

Parte Vojty Náprstka

Výstava má podtitul Vojta Náprstek ve vzpomínkách. K vystaveným smutečním oznámením Náprstkových přátel jsou kromě podobizen a krátkých charakteristik také připojeny jejich vzpomínky na Vojtu Náprstka a jeho aktivity. Prostřednictvím výpovědí současníků tak návštěvník získá plastický obraz muže s jeho zvyklostmi, názory a zálibami.

K úzkému kruhu přátel patřili Josef Jungmann, Jan Evangelista Purkyně, Božena Němcová, Jan Neruda, Josef Kořenský, Julius Zeyer a mnozí další. Celkem je takto připomenuto na padesát osobností včetně například Karla Havlíčka Borovského, Františka Palackého, Františka Ladislava Riegera, Antonína Dvořáka či Tomáše Garriguea Masaryka.

Urna Vojty Náprstka

Výstava je doplněna trojrozměrnými exponáty, které z větší části nebyly nikdy vystaveny. Jsou to především urny s popelem manželů Náprstkových, kteří si v poslední vůli vymínili zůstat ve svém muzeu i po smrti, stejně tak jako někteří jejich přátelé. Poprvé budou také vystaveny stuhy z pohřebních věnců nebo posmrtné masky. Za zmínku stojí rovněž Náprstkova unikátní kolekce literatury týkající se pohřbívání žehem a první novinové výstřižky k tomuto tématu.

Zájmu jistě neujdou ani dobové fotografie dokumentující pohřby slavných i dnes neznámých osobností. Pohřby byly v druhé polovině 19. století ojedinělou příležitostí k "svobodnému srocování lidu" a účast na nich se stávala veřejnou manifestací vlasteneckého smýšlení. Veřejné rozloučení tak nebylo jen výrazem společenským, ale také politickým.