Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výstava představí buditele Vojtu Náprstka jako průkopníka kremace

  10:30aktualizováno  10:30
Náprstkovo muzeum v Praze si letos připomíná výstavou nazvanou Ti, kteří nás předešli aneb Vojta Náprstek ve vzpomínkách 185. výročí narození svého zakladatele. Tentokrát se autoři soustředili na Náprstka jako průkopníka v oblasti kremace. Výstava potrvá od 12. října do 4. března příštího roku.

Pohřeb Vojty Náprstka | foto: Náprstkovo muzeum

"Chtěli jsme návštěvníkům přiblížit osobnost Vojty Náprstka netradičním způsobem a zároveň ukázat fondy, které jsme dosud nevystavovali. Tentokrát jsme vybrali smuteční oznámení jeho přátel," informuje Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea.

Vojta Náprstek

Vojta Náprstek

Vojta Náprstek byl za svého života mimo jiné velkým propagátorem kremace a jako pražský radní dvakrát podával žádost o vybudování krematoria. Vládnoucí katolická ideologie Rakouska-Uherska tehdy kremaci neuznávala, a proto Náprstek, který se jako první Čech nechal zpopelnit, musel být dopraven do německé Gothy. 

Výstava Ti, kteří nás předešli představuje smuteční oznámení jako dokument s velkou vypovídací hodnotou. Náprstkovo muzeum spravuje mimo jiné unikátní kolekci, která obsahuje více než jeden tisíc smutečních oznámení a tiskovin spojených s pohřby, a to od 30. let 19. století až do současnosti. Sbírku založil již Vojta Náprstek, protože si uvědomoval, že se jedná o zajímavý a v té době také nový a módní zdroj informací.

Parte Antona Fingerhuta, otce Vojty Náprstka

Parte Antona Fingerhuta, otce Vojty Náprstka

Smuteční parte se objevilo již na konci 18. století, ale bylo výsadou šlechty. S rozvojem, a tím i se zlevněním tisku se na počátku 19. století parte prosadilo rovněž mezi příslušníky inteligence, kléru a bohatých lidí. Z vystavených tiskovin je vidět, že dnešní podoba smutečního oznámení se v podstatě vytvořila již v polovině 19. století, ale text byl oproti dnešním zvyklostem rozsáhlejší.

Bylo běžné uvádět nejen důvod úmrtí, ale i aktivity zesnulého, jeho členství v politických a společenských organizacích, zásluhy, místo posledního uložení a rovněž výčet pozůstalých. Tím se smuteční oznámení prezentuje jako důležitý historický pramen s velkou vypovídací hodnotou. Navíc samo o sobě dokumentuje vývoj zobrazovacích technologií a dobový vkus.

Parte Vojty Náprstka

Parte Vojty Náprstka

Výstava má podtitul Vojta Náprstek ve vzpomínkách. K vystaveným smutečním oznámením Náprstkových přátel jsou kromě podobizen a krátkých charakteristik také připojeny jejich vzpomínky na Vojtu Náprstka a jeho aktivity. Prostřednictvím výpovědí současníků tak návštěvník získá plastický obraz muže s jeho zvyklostmi, názory a zálibami.

K úzkému kruhu přátel patřili Josef Jungmann, Jan Evangelista Purkyně, Božena Němcová, Jan Neruda, Josef Kořenský, Julius Zeyer a mnozí další. Celkem je takto připomenuto na padesát osobností včetně například Karla Havlíčka Borovského, Františka Palackého, Františka Ladislava Riegera, Antonína Dvořáka či Tomáše Garriguea Masaryka.

Urna Vojty Náprstka

Urna Vojty Náprstka

Výstava je doplněna trojrozměrnými exponáty, které z větší části nebyly nikdy vystaveny. Jsou to především urny s popelem manželů Náprstkových, kteří si v poslední vůli vymínili zůstat ve svém muzeu i po smrti, stejně tak jako někteří jejich přátelé. Poprvé budou také vystaveny stuhy z pohřebních věnců nebo posmrtné masky. Za zmínku stojí rovněž Náprstkova unikátní kolekce literatury týkající se pohřbívání žehem a první novinové výstřižky k tomuto tématu.

Zájmu jistě neujdou ani dobové fotografie dokumentující pohřby slavných i dnes neznámých osobností. Pohřby byly v druhé polovině 19. století ojedinělou příležitostí k "svobodnému srocování lidu" a účast na nich se stávala veřejnou manifestací vlasteneckého smýšlení. Veřejné rozloučení tak nebylo jen výrazem společenským, ale také politickým.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Akt stojícího muže a ženy, Pablo Picasso, 1969
Jako ve Vídni. Liberec láká na Picassa, Dalího i rakouské radikály

Prostory Oblastní galerie Liberec od pátku až do října zaplní díla Pabla Picassa, Alberta Giacomettiho, Salvadora Dalího a dalších velikánů výtvarného umění....  celý článek

Z výstavy Voayer v pražském prostoru DUP 39
VIDEO: Staňte se voyerem. Výstava ukazuje nahé ženy v sexuálních polohách

V Praze začíná kontroverzní výstava Voayer, která návštěvníkům ukazuje živé nahé ženy jako skulptury. K vidění bude tři dny v prostorách galerie DUP 39. Vstup...  celý článek

Ferda Mravenec, Brouk Pytlík a laso, 1948
Výstava připomíná devadesát let od zrodu Sekorova Ferdy Mravence

Od pátku po celé prázdniny si můžou děti zdarma prohlédnout ilustrace Ondřeje Sekory. Výstava nazvaná Ferda Mravenec 90 se koná v pasáži Paláce Koruna na...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.