Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výstava o wehrmachtu doputovala do Vídně

  15:44aktualizováno  15:44
V polovině 90. let byla v Německu otevřena putovní výstava Hamburského institutu pro sociální výzkum nazvaná "Vyhlazovací válka. Zločiny wehrmachtu v letech 1941 až 1944". Expozice vzbudila značnou pozornost a vlnu emocí, po čtyřech letech však byla předčasně stažena, jelikož některé fotografie neukazovaly zločiny německé armády, ale oběti sovětské NKVD. V listopadu minulého roku byla v Berlíně výstava zpřístupněna v přepracované podobě znovu a po zastávce v německém Bielefeldu nyní doputovala do Vídně. Až do 26. května je k vidění v tamní Akademii výtvarných umění.

Nynější název expozice se podobá její předchůdkyni: "Zločiny wehrmachtu. Dimenze vyhlazovací války v letech 1941 až 1944". Zastává také stejnou tezi, a sice, že na válečných zločinech se podílel wehrmacht jako instituce. Východiskem je přitom tehdy platné válečné právo a mezinárodněprávní konvence na jedné straně a zločinecké rozkazy generálů wehrmachtu z května a června 1941 na straně druhé. Ty jasně dokazují, že mezinárodní právo bylo hrubě porušeno již před útokem na Sovětský svaz.

Historici zároveň kladli důraz na skutečnost, že vyhlazovací válka nebyla hnána žádnou "abstraktní dynamikou", ale její průběh záležel na individuálním přístupu německých vojáků. Existoval tedy prostor pro samostatná rozhodnutí každého jedince.

Zločiny wehrmachtu. Dimenze vyhlazovací války v letech 1941 až 1944

Vídeňská  Akademie výtvarných umění
(Atelierhaus der Akademie der bildenden Künste Wien)
Lehargasse 6-8, 6. vídeňský obvod

tel. číslo : 00 43 1 4277 41 241
www.akbild.ac.at
Vstupné: 4 eura, snížené 2 eura
Otevřeno: denně od 10 do 18 hodin, ve čtvrtek do 21 hodin
Výstava potrvá do 26. května
Expozice je rozdělena do šesti částí. Jejich tématy jsou vraždy sovětských židů, masová úmrtí sovětských válečných zajatců a zločiny, ke kterým došlo v průběhu partyzánské války. Stranou pozornosti nestojí ani tzv. "válka potravinová", tedy politika hladovění, která byla praktikována na obsazených územích. Prostor byl vyhrazen také problému deportací nuceně nasazených. Část poslední je věnována vraždám rukojmích.

Původní výstava vzbudila řadu rozporuplných reakcí, v Saarbrückenu dokonce někdo na expozici spáchal roku 1999 pumový útok. Cesta výstavy po jednotlivých městech byla provázena protestními demonstracemi ultrapravice a neonacistů.

Hladová politika Leningrad: Obyvatelé poté, co obdrželi chlebové příděly, 7.4.1942.

Transport sovětských válečných zajatců, Smolensk, 1941/42.

Pohled na výstavu "Vyhlazovací válka. Zločiny wehrmachtu v letech 1941 až 1944".

Fotografie z výstavy "Vyhlazovací válka. Zločiny wehrmachtu v letech 1941 až 1944".

Fotografie z výstavy "Vyhlazovací válka. Zločiny wehrmachtu v letech 1941 až 1944".

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstavy Voayer v pražském prostoru DUP 39
VIDEO: Staňte se voyerem. Výstava ukazuje nahé ženy v sexuálních polohách

V Praze začíná kontroverzní výstava Voayer, která návštěvníkům ukazuje živé nahé ženy jako skulptury. K vidění bude tři dny v prostorách galerie DUP 39. Vstup...  celý článek

Akt stojícího muže a ženy, Pablo Picasso, 1969
Jako ve Vídni. Liberec láká na Picassa, Dalího i rakouské radikály

Prostory Oblastní galerie Liberec od pátku až do října zaplní díla Pabla Picassa, Alberta Giacomettiho, Salvadora Dalího a dalších velikánů výtvarného umění....  celý článek

Jan Zrzavý
Žlutý Kristus a další Zrzavého poklady. V létě bude i Kyncl a Gutfreund

Letní prázdniny se blíží, přesto galeristé po celém Česku stále pilně chrlí na své návštěvníky nové a nové výstavy. K vidění je dílo Jana Zrzavého, Františka...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.