Nevyrovná se sice životopisným výstavám o Karlu IV. nebo podobným historickým expozicím jinde v Evropě, přesto nabízí některé velmi působivé exponáty – kdyby jim pořádající instituce věnovaly náležitý prostor, umožnily návštěvníkům získat od nich odstup, nebo naopak v případě malých předmětů umožnily architektonickým řešením vidět je zblízka a bez rušivých okolních exponátů, byl by to úžasný magnet pro turisty i jedinečný zážitek pro milovníky židovské kultury.
Rabiho Löwa (zvaného též Maharal) známe hlavně díky legendě o golemovi, která Löwovi tohoto umělého člověka připsala až v devatenáctém století – sám rabi nad golemem pravděpodobně nijak zvlášť nepřemýšlel. Byl však významným židovským myslitelem, učencem a autoritou – od roku 1596 byl pražským vrchním rabínem a zasloužil se o rozvoj židovského města, které tenkrát od křesťanského Starého Města dělila soustava bran.
Za jeho úřadování vznikly dvě synagogy i radnice. Výstava však připomíná nejenom život a dílo rabiho Löwa, ale představuje je v širším kontextu tehdejší Prahy a dvora Rudolfa II. s ohledem na rozvoj umění, astronomie, alchymie a přírodních věd. Traduje se dokonce, že do Široké ulice číslo 91, kde rabi žil (než byl dům v roce 1897 zbořen), zavítal sám císař v doprovodu Tychona Brahe.
Dům poznali díky domovnímu znamení – znaku lva, který visel nad rabiho dveřmi. Replika znamení z devatenáctého století je součástí výstavy. Kromě ní však i mnoho původních exponátů z přelomu šestnáctého a sedmnáctého století počínaje nádhernými vyšívanými a drahými kameny vykládanými oponami, které mecenáši věnovali synagogám, a konče Rudolfovými osobními amulety, které kombinují křesťanské a židovské prvky.
Podobně působivé jsou i ohlasy Maharalova díla – ať už toho, které skutečně stvořil, nebo toho, které mu bylo v období romantismu připsáno. A tak se v závěru výstavy před návštěvníkem otevře krátký úsek s Hudečkovým halucinujícím golemem (Golem mezi muži probuzený žhavým kladivem, 1937) i dech beroucí grafiky, které podle pověstí židovské Prahy stvořil ilustrátor Meyrinkova Golema Hugo Steiner-Prag.
Je věčná škoda, že v první i ve druhé části výstavy exponáty příliš nedýchají a tísní se tak, že se návštěvník málem musí opřít o vedlejší vitríny. Je tu židovská Praha i legendy opředené kolem Löwa, keplerovský obrat i fascinující mapy z šestnáctého století – ale zasloužily by si instalaci odpovídající jejich hodnotě.
Rabi Löw (kol. 1525–1609)
Cesta života
Císařská konírna Pražského hradu, komisařka výstavy Eva Kosáková, kurátoři Arno Pařík a Alexandr Putík. Výstava trvá do 8. listopadu.
Hodnocení MF DNES: 60 %
