Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výstřední hraběnka z jaroměřického zámku milovala buldočky a luxus

  7:56aktualizováno  7:56
Jaroměřický zámek chystá neobvyklou sezonní výstavu. Bude o poslední majitelce panství, bavorské princezně Elvíře. Ta proslula svou výstředností a sobectvím, ale také láskou k psímu plemenu, které se na území tehdejšího Rakousko-Uherska dostalo z Francie její zásluhou.

Na zámku v Jaroměřicích připravují výstavu o hraběnce Elvíře. Tato výstřední dáma milovala buldočky. Toto psí plemeno měla vyobrazené na všem. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Striktně vyžadovala, aby ji okolí titulovalo Její královská Výsosti. Měla na to právo. Hraběnka Elvíra z Vrbna, poslední majitelka panství v Jaroměřicích nad Rokytnou, se totiž v roce 1868 narodila v Mnichově jako bavorská princezna do královské rodiny Wittelsbachů.

Hraběnka Elvíra z Vrbna, poslední majitelka jaroměřického zámku, pocházela z

Hraběnka Elvíra z Vrbna, poslední majitelka jaroměřického zámku, pocházela z bavorského královského rodu. Nechala se titulovat Její královská Výsosti.

Proslula německou odměřeností, výstředním oblékáním aristokratky a vášní pro francouzské buldočky. Elvíra, rozporuplná žena a sestřenka rakouské císařovny Alžběty, přezdívané Sissi, bude letos nosným tématem sezonní výstavy na Státním zámku Jaroměřice nad Rokytnou.

Výstava začíná 26. dubna a potrvá do konce září.

"Elvíra jako první přivezla koncem 19. století na území Rakouska Uherska do Jaroměřic francouzského buldočka, do té doby zde neznámé psí plemeno. Shodou okolností jsou nyní tito psi obecně oblíbení a dá se říci, že i módní," přiblížila kastelánka jaroměřického zámku Jana Petrová. "Dodnes je u nás na zámku uložen rodokmen první fenky, kterou chovala," dodala.

Buldočci, kam až lidské oko dohlédne

Součástí sezonní výstavy budou ukázky osobních věcí hraběnky a taky sbírka všeho, co se týká buldočků. "Naši sbírku, co máme na zámku, doplníme o předměty s buldočky, které nám zapůjčil sběratel z Prahy. Návštěvníci uvidí, co všechno s motivem tohoto psího plemene se dá sbírat," pravila kastelánka.

Hraběnka žila v Jaroměřicích až do své smrti v roce 1943. Měla tu pro své psí miláčky zřízen i psí hřbitov. Je dávno zrušený, býval tam, kde se dnes pořádají koncerty v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Petra Dvorského.

Fotogalerie

Zajímavé je, že se Elvíra vlastně vdala hluboko pod svůj stav. Některé prameny hovoří o tom, že by ji jinak čekala dráha jeptišky, byla v rodině na řadě, což mladá dívka nechtěla. Jeptiškou se nakonec stala její sestra.

Sňatek s mladým, bohatým a pohledným rakouským hrabětem s českými kořeny Rudolfem Kristiánem z Vrbna se nakonec ukázal být výhodný pro oba. Hrabě a c. k. tajný rada získal manželstvím s bavorskou princeznou téměř neomezený přístup na vídeňský císařský dvůr, jeho rod si upevnil své postavení.

Manželé se aktivně účastnili dvorních radovánek ve Vídni, kde jim patřil pohodlný byt. V zimě se účastnili honosných vídeňských plesů, na podzim lovecké sezony na venkově v Jaroměřicích.

Elvíra spala s váčkem písku na břiše. Aby se udržela štíhlá

"Elvíra nebyla podle tehdejších měřítek žádná velká krasavice, byť se celý život intenzivně starala o svůj zevnějšek. Byla lehce nazrzlá. To její manžel hrabě Rudolf Kristián byl velký fešák," přiblížila kastelánka.

Hraběnka přivedla na svět tři děti, ale i přesto si dokázala udržet štíhlou figuru. "V noci spávala se speciálním váčkem, naplněným pískem, který si pokládala na břicho. Věřila, že jí tak břicho zůstane ploché," popisuje Petrová.

Taky se silně líčila a libovala si ve výstřední luxusní módě, v Jaroměřicích nevídané, a to až do vysokého věku. Převlékala se několikrát za den do přepychových rób.

"Měla jsem v ruce její překrásné klobouky a vějíře, dodnes jsou slabounce cítit parfémy, které v té době byly samozřejmě jiné než dnes a mnohem silnější," zmínila Jana Petrová.

Po Elvíře zůstala v Jaroměřicích sbírka secesního skla předních značek. Taky sbírka vějířů, některé jsou z exkluzivních materiálů, například z peří rajky, vyhynulého ptáka, nebo z bruselských krajek. Jsou tu i drobnosti jako stříbrná násada na rtěnku. To všechno bude na výstavě také.

Dlužila Židům peníze. Udala je gestapu a bylo po dluzích

Součástí výstavy budou rovněž dobové recepty na zvláštní dobroty, které vařily jaroměřické kuchařky hraběcí rodině. Například na žloutková kolečka, do jejichž těsta se přidávala natvrdo uvařená vejce. "Recepty budou na kartičkách a volně dostupné návštěvníkům při prohlídce v zámecké kuchyni," doplnila kastelánka.

Elvíra se natrvalo v Jaroměřicích usadila až po smrti manžela v roce 1929. Mezi služebnictvem nebyla oblíbená. Chovala se s aristokratickou povýšeností, byla chladná, afektovaná a nepřístupná. I kvůli pozemkové reformě po roce 1918 přišli manželé o velkou část majetku. Postupně upadlo panství do velkých dluhů.

"Elvíra jako rodilá Němka uvítala na počátku druhé světové války vstup hitlerovských vojsk na naše území. Podle komorné seděla u rádia, poslouchala přenos a pronesla krátkou větu: na endlich - konečně," konstatovala kastelánka.

"A taky si obstarala s razancí sobě vlastní oddlužení majetku. Dlužila totiž několika Židům v okolí. Udala je na gestapu s tím, že ji využívali a okrádali. Byli uvězněni a vzdali se nároků vůči hraběnce," přidala další poznatek o hraběnce kastelánka Petrová.

"Stejně jako si nevybíráme příbuzné, nevybíráme si ani historii, musíme ji přijímat realisticky. Nebyly všechny historické postavy jen báječné a moudré, prostě takové, jaké bychom si je přáli mít. Faktem zůstává, že Její královská Výsost hraběnka Elvíra z Vrbna v Jaroměřicích žila a zanechala tady svou stopu," uzavřela kastelánka jaroměřického zámku Jana Petrová.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.