Náhrobek rabiho Löwa na Starém židovském hřbitově v Praze, slivenecký mramor (1610)

Náhrobek rabiho Löwa na Starém židovském hřbitově v Praze, slivenecký mramor (1610) | foto: Židovské muzeum v Praze

Výstava na Pražském hradě představuje dobu učence rabiho Löwa

  • 1
Golem fascinoval Mikoláše Alše, Aloise Jiráska i Jana Wericha, který se s ním nesetkal jen v Císařově pekaři, ale složil o něm s Voskovcem píseň. Jeho tvůrce rabín Jehuda Lev ben Becalel zvaný rabi Löw zemřel před 400 lety. V Císařské konírně Pražského hradu v souvislosti s tímto výročím začala rozsáhlá výstava nazvaná Cesta života.

Jehuda Leva ben Becalel, Deruš nae he-šabat ha-gadol (Praha, 1589)Löwova postava je přitom opředena tolika mýty, že je těžké z nich vypreparovat pravdu.

Neví se ani přesně, kdy se tento židovský náboženský a filozofický myslitel narodil. S golemovskou legendou staré Prahy byl rabi spojen až v devatenáctém století.

Löw skutečný i vysněný

"Pojetí rabiho Löwa jako zosobnění tajuplnosti ghetta, divotvůrce, matematika a tvůrce umělé bytosti golema nemá sice historické oprávnění, poskytlo však bohatou inspiraci umělcům. Své právo na existenci má pravý i vysněný Löw, avšak rozpor mezi historickým obrazem této osobnosti a jejím převažujícím chápáním je propastný," říká kurátor výstavy Alexandr Putík z pražského Židovského muzea, které ji na Hradě spolupořádá. "Tato skutečnost je natolik významná, že posloužila jako základ pojetí celé výstavy," dodal.

Výstava je rozdělená do dvou částí, ta první je věnována historickému rabi Löwovi a autentickým tradicím s ním spojeným, druhá je zasvěcena odkazu Löwa a původu legend spjatých s jeho jménem.

Dekorace z filmu Martina Friče Císařův pekař a pekařův císař z roku (1951)

Jádro Cesty života tvoří přes dvě stovky předmětů, knih a archiválií, které ilustrují dobu, v níž rabi Löw žil. Kromě originálů jde i o repliky nejvzácnějších předmětů z pražského Židovského muzea, například o křeslo, na kterém prý rabi sedával při bohoslužbách ve Staronové synagoze, či o pohár určený k náboženským obřadům.

Nejvzácnějším exponátem je pravděpodobně unikátní dokument ze Státního archivu ve Vídni z roku 1597 s podpisem samotného rabiho a také stolní zvonek Rudolfa II. ze slitiny sedmi kovů vytvořený podle kabalistického návodu. Pozoruhodné je také trojrozměrné zobrazení starého židovského města a hřbitova, sestavené podle modelu z 18. století.