Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výstava ukazuje další neznámé fotografie z první světové války

  7:18aktualizováno  7:18
Gustav Brož, Jan Myšička a Jenda Rajman. Tři neznámí vojíni rakousko-uherské armády tvořili vlastní velmi kvalitní fotoreportáže z první světové války. Jejich snímky jsou do 8. srpna k vidění v Českém centru v pražské Rytířské ulici. Výstava potom zavítá také do Londýna, Milána, Varšavy nebo Vídně.

Gustav Brož, Večer před spaním v naší kuchyni, 5. prosince 1915 (z výstavy Fotografové války) | foto: Česká centra

Fotograf a kurátor Jaroslav Kučera už uvedl na Pražském hradě snímky vojáka Jindřicha Bišického. „Současná výstava je nový objev. Z první světové války existuje jen minimum autorských fotografií. Tady jde navíc o obrovské kolekce nebývalé kvality,“ vysvětluje jedinečnost putovního projektu.

Fotogalerie

Všichni tři vojáci-fotografové sloužili v rakousko-uherské armádě, jediný Gustav Brož v roce 1916 přeběhl do Ruska. „To je doložené jednak ze záznamů a jednak prostě jednoho dne ty fotky končí. Nejspíš utíkal přes linii bez foťáku i bez negativů. V Rusku se nějak prapodivně protloukal, až se z něj stal zpravodajský důstojník. Pravděpodobně byl špion,“ přibližuje příběh jednoho z fotografů Kučera. Brož zůstal v armádě jako důstojník až do roku 1939 a potom se snad účastnil odboje.

Zvláštní je, že nikdo z trojice po válce ve fotografování nepokračoval, zřejmě to pro ně byla v zákopové realitě jistá forma úniku. „Rajman působil jako úředník ve válečném špitálu pár kilometrů od fronty u řeky Soče, kde se linie posouvala maximálně o dvě stě metrů. Úplná hovadina a masakr,“ dodává Kučera.

Jenda Rajman, autoportrét (z výstavy Fotografové války)

Jenda Rajman, autoportrét (z výstavy Fotografové války)

Od Jendy Rajmana se nedochovaly negativy. Ale posílal pohledy vytvořené z vlastních snímků. „Tenkrát existovaly kopírovací papíry, které byly z druhé strany už udělané jako pohlednice. Takže psal třeba rodičům, o to je to dnes cennější originál,“ vysvětluje kurátor. Jan Myšička byl učitel. Pocházel z chudých poměrů a tak se dal ještě před válkou k armádě. „Byl dvakrát raněný. Zažil takové hrůzy, že doma prý o válce vůbec nemluvil, protože nechtěl, aby děti přičuchly k vojenskému suknu.“

„Ono se po válce o válce vůbec moc nemluvilo. Pak přišla další a bolševik, proto ty sbírky byly schované někde na půdách. Objevují se až teď a je to skutečně poklad,“ oceňuje nové objevy Kučera. Snímky pomáhají odhalit nový pohled na válku očima a objektivem jejích účastníků. Prvním známým válečným fotografem byl Roger Fenton, který zvěčnil například Krymskou válku v letech 1853–56. „Jezdil s takovým obrovským vozem, kde vyvolával. Ale samozřejmě přijel, až když bylo dobojováno. Fotil pole plné mrtvol nebo důstojnický sbor. Ale to, co fotili naši vojáci, je skoro až reportáž,“ říká Kučera.

Výstava se koná v tuzemské i několika zahraničních pobočkách Českých center, která ji připravili a pořádají.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.