Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čestným členem brněnského Devětsilu byl i Charlie Chaplin

  16:33aktualizováno  16:33
Neprávem pozapomenutou kapitolu z brněnského kulturního života připomíná výstava v tamním Pražákově paláci. Zaměřuje se na avantgardní spolek Brněnský Devětsil.

Charlie Chaplin ve filmu Zlaté opojení | foto: charles Chaplin Productions

Celým názvem si říkal Brněnský Devětsil, svaz pro propagaci a tvorbu novodobé činné kultury, a fungoval v letech 1923–1927. Málo se o něm ví i proto, že cílil spíše na aktivity spojené s reálným životem než na „hmotná“ umělecká díla.

„Činnost Brněnského Devětsilu spočívala v efemérních projevech vymezujících se vůči institucionalizaci umění. Zejména šlo o pořádání pravidelných cyklů odborných přednášek na nejrůznější témata týkající se nového umění, divadla, politiky a propagace nové kultury,“ vysvětluje kurátor výstavy Petr Ingerle. Přitom nešlo o úzce regionální uskupení jako u mnohých jiných literárních a uměleckých spolků, ale bylo i důležitým počinem v širším poli moderní kultury. To dokazují některé z exponátů – například dopisy Charlieho Chaplina a Douglase Fairbankse, kteří v Brněnském Devětsilu přijali čestné členství.

Z výstavy o brněnském Devětsilu.

Z výstavy o brněnském Devětsilu.

K největším úspěchům bezesporu patřilo vydávání mezinárodní revue Pásmo. Na její redakci byla napojena korespondenční síť vazeb s nejvýznamnějšími představiteli evropského avantgardního hnutí. Na odkaz Brněnského Devětsilu potom bezprostředně navázaly další spolkové a vydavatelské podniky.

Fotogenické básně

Jedním z ohnisek zájmu některých členů Brněnského Devětsilu byla filmová tvorba. Filmová avantgarda se realizovala v publicistické a kritické činnosti jednoho z jeho zakladatelů Artuše Černíka. „Černík spolu s dalšími brněnskými autory, jako byli Ctibor Haluza, Čestmír Jeřábek či Jiří Mahen, se rovněž zabýval psaním filmových poetistických scénářů a libret. Tyto dochované filmové či fotogenické básně představují spolu s obrazovými básněmi nejryzejší formu uskutečnění teoreticky formulovaných představ a koncepcí devětsilské avantgardy,“ podotýká Ingerle.

Pozoruhodnou kapitolu Brněnského Devětsilu tvoří rovněž činnost vizionářského skladatele, pianisty, ale také svérázného malíře a scénografa Miroslava Ponce. Ten byl od roku 1925 rovněž v kontaktu s berlínským expresionistickým hnutím reprezentovaným časopisem Der Sturm.

V neposlední řadě lze zmínit organizování společenských zábavných akcí, jako byly pravidelné „eight o’clocky“ a „excentrický karneval umělců“, naplňující avantgardní krédo o umění, které „přestane být uměním“.

Výstava tedy hodlá zaplnit jednu poměrně málo zpracovanou kapitolu brněnské historie. V Moravské galerii bude trvat až do 26. dubna příštího roku.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.