Moderní budova Federálního shromáždění vyrostla kolem objektu plodinové burzy z...

Moderní budova Federálního shromáždění vyrostla kolem objektu plodinové burzy z první republiky. | foto: Výstava Město nad městem – vize Karla Pragera

Architekt, stavitel, vizionář. Galerie představuje dílo Karla Pragera

  • 2
Jeden z nejvýraznějších českých architektů druhé poloviny 20. století by se letos dožil devadesáti let. Nejucelenější sbírka návrhů jeho staveb i rekonstrukcí bude až do 5. ledna k vidění v pražském Veletržním paláci.

Architekt Karel Prager (1923-2001), který vstoupil do praxe v období takzvaného socialistického realismu, se do popředí prosadil velmi záhy, již v první polovině 50. let. Pro Pragera architektura vždy znamenala postavený dům a pro dosažení tohoto cíle dokázal udělat mnoho. Nejen navrhnout zajímavý projekt, ale také vymyslet novou konstrukci, nový typ stavebního prvku a v případě potřeby i prosadit jejich výrobu, byť třeba za cenu vzniku zcela nového výrobního závodu.

Největším Pragerovým tématem byla Praha. Tam stojí většina jeho staveb a metropoli byly určené také projekty, které nikdy naplnění nedošly. I když začal jinde: první stavby lze najít ve Strakonicích, v Ostravě, v Košicích i jinde.

Praha mu však byla osudem. Pro ni byl mistrem velkých gest, která ovšem nikdy nebyla samoúčelná či formální. Jeho první velikou stavbou se stala budova Federálního shromáždění, dnes patřící Národnímu muzeu. Nevšední řešení "domu na domě" bylo překvapivé. Následoval soubor staveb ateliérů vedle Emauzského kláštera, soubor Matematicko-fyzikální fakulty v Troji, byť ani jeden z těchto projektů nebyl nikdy zcela dokončený.

Prager se zúčastnil asi 150 architektonických soutěží, včetně zahraničních. A právě mnohé nerealizované projekty, opět hlavně pražské, mohou být lákadlem výstavy. Vědeckotechnické centrum, Státní knihovna, Centrum mezinárodního obchodu, překrytí kolejišť Hlavního nádraží, přestavba Smíchova, návrh na nový typ zástavby v Košířích, nová Fakultní nemocnice na Karlově. Projekt nové radnice pro Holešovice, nazvaný příznačně Pocta Josefu Havlíčkovi, kterého obdivoval.

Budova Pražské burzy pro zboží a cenné papíry
Bývalé sídlo Federálního shromáždění a Rádia Svobodná Evropa

Budova Pražské burzy pro zboží a cenné papíry před dostavbou (vlevo) a bývalá burza už jako nové Federální shromáždění v době před výstavbou pražské severojižní magistrály.

Málo se ví, že Prager se hojně věnoval i rekonstrukcím. Rudolfinum se díky jemu po dlouhé době probudilo, když na místo učeben otevřelo ve své severní části opět výstavní prostory, a přitom Pragerovy zásahy zůstávají spíše neviditelné, vše je podřízeno mistrovské architektuře Josefa Zítka a Josefa Schulze. Podobně je tomu v domě U černé matky boží, kubistickém klenotu od Josefa Gočára.

Výstavu pořádá Národní galerie ve spolupráci se Sbírkou architektury. Představuje nejucelenější průřez architektovy tvorby v modelech, plánech i fotografiích. V průběhu výstavy vydá Nakladatelství Titanic publikaci Karel Prager: Místo určuje děj.