Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Miloš Urban se v novém románu prochází starou idylickou Libní

  8:54aktualizováno  8:54
Do doby první republiky, do Libně, tehdejší pražské periferie a rodiny továrníka tamní automobilky Praga přivádí čtenáře nový román Miloše Urbana Praga Piccola, který vychází v těchto dnech. Autor svoji knížku představí při autogramiádě 11. října v knihkupectví Luxor v Praze na Václavském náměstí.
Ilustrační snímek k novému románu Miloše Urbana Praga Piccola

Ilustrační snímek k novému románu Miloše Urbana Praga Piccola | foto: Argo

Miloš Urban

Miloš Urban

Nakladatel knihu charakterizuje jako román o proměně českého světa z rakousko-uherského pořádku přes naděje, radosti i krize masarykovské republiky do nejistoty prvních let druhé světové války. Vypravěčem a hlavní postavou příběhu je Bertold Neuman, narozený v roce 1900 jako mladší syn inženýra automobilky Praga. Bertold je svědkem i aktérem dějin, stane se konstruktérem a podílí se na úspěchu značky.

S historií se barvitě prolíná jeho soukromý život, spletité rodinné vztahy, společenské povinnosti i zábava v tehdejší Praze, závod Zbraslav – Jíloviště, výlety do trampských zákoutí na Vltavě ještě bez přehrad, rodící se filmový Barrandov a nakonec útěk před blížící se německou agresí.

Urban se do Libně při psaní podíval podruhé, umístil tam už i část děje knihy Paměti poslance parlamentu. Nyní stejné prostředí pojímá jinak, jako zaniklou idylu. "K té patřila i ta krásná továrna, co je místo ní Sazka Arena, nebo jak se ta obludná betonová mrtvola jmenuje," říká spisovatel, mezi jehož zájmy akcentované v jeho dílech patří také architektura.

Někdejší továrna Praga je pro něj jedním ze symbolů Libně, kterou má rád. Patří mezi ně i libeňská synagoga, jejíž motiv hrdina knihy schoval do masky jednoho modelu pragovky.

Jako spisovatel debutoval Miloš Urban roku 1998 pod jménem Josef Urban mystifikační prózou s námětem literární historie Poslední tečka za Rukopisy. O rok později vydal už pod svým jménem román Sedmikostelí, přeložený později do 13 jazyků. V roce 2001 následoval "ekologický horor" Hastrman, za nějž obdržel cenu Magnesia Litera za nejlepší prozaické dílo.

Později napsal další řadu literárních děl, například Paměti poslance parlamentu, Stín katedrály, Pole a palisáda, Mrtvý holky nebo Lord Mord. Filmová podoba románu Santiniho jazyk (2005) v režii Jiřího Stracha byla v roce 2011 uvedena Českou televizí.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Český spisovatel a humorista Miloslav Švandrlík
Autor Černých baronů Švandrlík prorokoval, kdy odejde. A trefil se

Vojín Kefalín a major Terazky, žáci Kopyto a Mňouk či příběhy pravěkých sourozenců Seka a Zuly baví celé generace. Jejich autor se narodil před 85 lety, jak...  celý článek

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.