Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kouzelník Karel Zeman opět opanuje světovou výstavu s Vynálezem zkázy

  11:50aktualizováno  11:50
V roce 1958 na světové výstavě v Bruselu vyhrál Vynález zkázy. A stejný film Karla Zemana v restaurované podobě má v sobotu společně s putovní výstavou opět premiéru na světové výstavě v Miláně.

Okamžik, kdy průvod v dobových kostýmech vedl do velkého sálu Thermalu „vyčištěný“ Vynález zkázy, patřil k nejsilnějším zážitkům letošního karlovarského festivalu. Nemluvě o filmu samém, který nezestárl a navíc jako raritu přidal kdysi vystřiženou a při restauraci náhodně objevenou scénu. Diváci tak mají možnost vidět Vynález zkázy v téže podobě jako v roce 1958, kdy zvítězil na světové výstavě v Bruselu.

A nejen v našich kinech, kam se vrací 30. července, nýbrž i na současné světové výstavě v Miláně, kde zítra zahájí světové turné výstavního projektu Filmový kouzelník: Karel Zeman, připraveného ve spolupráci Českého centra Milán, pražského Muzea Karla Zemana a Nadace italského filmu.

Vystřižená záhada

Putovní expozici včetně ukázek kostýmů, loutek či výroby původních trikových scén doprovodí digitalizované snímky Baron Prášil, Ukradená vzducholoď, Cesta do pravěku – a právě Vynález zkázy, náš vůbec nejúspěšnější film, prodaný do osmdesáti zemí.

Fotogalerie

O jeho návrat se zasloužil program Čistíme svět fantazie, který chce během tří let vrátit mistrova díla v moderní kvalitě do kin a na němž se vedle Zemanova muzea podílí ČT, Nadace české bijáky i fanoušci prostřednictvím dárcovských esemesek. Náhodný objev vystřiženého záběru z Vynálezu zkázy vyvolal takřka detektivní pátrání, proč okamžik vynálezcova prozření, k čemu by mohl jeho objev posloužit, z filmu po premiéře zmizel. Supervizor restaurátorských prací, americký expert James Mockoski soudí, že scéna označená jistou novinářkou za „protiamerickou“ mohla vadit kvůli prodeji filmu do Spojených států.

Raději jen čistit

Režisér Zdeněk Zelenka má však jinou teorii, podle níž dialog vypadl z autorskoprávních příčin, neboť se shoduje s citací z Čapkova Krakatitu – „aby to svítilo a hřálo“. Pamětníci neexistují, takže záhadu neodhalí, nicméně podle Zelenky se stala příspěvkem do současné odborné debaty, jakým způsobem k obnově filmů přistupovat. „Pokud už režisér nežije, aby vysvětlil, proč svůj film dodatečně sám upravil, mělo by platit – nic nevracet, jen čistit!“ míní Zelenka, který na počátku své filmařské dráhy Karla Zemana ještě zažil.

V každém případě zemanovský putovní projekt, který po Turínu, New Yorku a Miláně, kde zůstane do 20. září, vyrazí postupně do dalších míst světa, není jedinou poctou kouzelníkovi, od jehož narození uplyne letos sto pět let.

Současně s Vynálezem zkázy vstoupí do našich kin životopisný dokument Filmový dobrodruh Karel Zeman, ve kterém sám režisér promlouvá díky archivním záznamům a kde se z úcty k jeho dílu vyznávají takoví velikáni současné kinematografie jako Tim Burton nebo Terry Gilliam. Ostatně ve své době se Zemanovi obdivovali Pablo Picasso, Charlie Chaplin či Salvador Dalí a poklonu mu složil i tvůrce Jurského parku Steven Spielberg.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.