Na bohatě ilustrované knize Velké civilizace se pod editorským vedením Görana Burenhulta podílelo šedesát odborníků z oborů archeologie, antropologie a etnografie z celého světa, většinou z USA, kde kniha před dvěma lety poprvé vyšla.
Velké civilizace - dokonale polygraficky zpracované a dobře přeložené - se vymykají zavedeným zvyklostem u podobně pojatých knih svým rozšířeným záběrem. Obvykle totiž bývají v takovýchto publikacích zohledňovány především "klasické" starověké civilizace jako mezopotámie, Egypt, Řecko a Řím, v lepším případě ještě Čína a indiánské civilizace Střední a Jižní Ameriky.
Tato práce pohlíží i do Afriky, do kontextu zasazuje dobu železnou v "neřímské" Evropě (Keltové, Vikingové atd.), seznamuje se starověkým Japonskem a dokonce i Oceánií a obecně Tichomořím.
Dalším výrazným pozitivem knihy je aktuálnost a citlivá vyváženost odborné stránky a nutné popularizace. Knihu typu Velkých civilizací uvítá laik všemi deseti a odborník se rozhodně nebude stydět, že ji má také v knihovně.
Göran Burenhult - Velké civilizace
Argo, 464 stran
Hodnocení iDNES.cz: 90%
Jednu konkrétní - navíc čtenářsky samozřejmě velmi vděčnou - oblast z okruhu velkých civilizací si vybrala britská historička Delia Pembertonová (ve spolupráci s konzultantkou Joann Fletcherovou) pro svou knihu Poklady faraonů. Historii starověkého Egypta nahlíží prostřednictvím nejslavnějšího egyptského města Théb a jeho památek.
Poklady faraonů jsou především knihou fotografickou. Množství celostránkových snímků formátu, přesahujícího na šířku klasickou A4, je mimořádně působivé. Obsáhlé popisky k fotografiím i samotný text knihy samozřejmě nepostrádají informační hodnotu, populární formou uvádějí i fakta, zacházející mnohem hlouběji než k běžným znalostem a la střední škola, přesto přese všechno největší dojem Poklady faraonů udělají na "prohlížeče".
Delia Pembertonová, Joann Fletcherová (konzultantka) - Poklady faraonů
Knižní klub, 224 stran
Hodnocení iDNES.cz: 80%
Za trochu jiný konec bere putování proti proudu času kniha Po stopách zaniklých civilizací. nejen proto, že se jedná o knihu, určenou spíše mladším čtenářům (nikoli však dětem).
Český nakladatel se dopustil významového posunu originálního názvu The Usborne Introduction To Archaeology (tedy Úvod do archeologie, vydaný nakladatelstvím Usborne): ten mnohem přesněji naznačuje, o co v knize půjde. Jedná se totiž skutečně především o základní seznámení s archeologií jako vědním oborem, s jejími pracovními postupy a metodami.
Samozřejmě nechybí stručná obrazově-textová procházka základními oblastmi archeologického zájmu na celém světě (jsou pochopitelně vybrány ty čtenářsky i vizuálně nejvděčnější).
Obrovským kladem knihy je její provázanost s internetem. Přes webové stránky původního nakladatelství Usborne si lze ke každému tématu nalézt mnoho interaktivně fungujících odkazů. Ty samozřejmě předpokládají znalost angličtiny.
Abigail Wheatleyová, Struan Reid - Po stopách zaniklých světů
Fragment, 128 stran
Hodnocení iDNES.cz: 80%
Čtenářům od 12 let je určena kniha Záhady historie. Ta se sice nezaměřuje pouze na problematiku starověku, i jí však je věnován odpovídající prostor. Kromě klasických "záhadologických" témat (například v kapitolách Proč faraoni stavěli pyramidy? nebo Kdo a proč postavil Stonehenge) se zde probírají i témata méně frekventovaná (Co se stalo s anglickou kolonií ztracenou v Severní Americe?, Jaká je pravda o Custerově poslední bitvě?).
Ačkoli se na knize podíleli především Britové a Kanaďané, značná část jejích témat (zejména z modernějších období) se týká americké historie, což může ve středoevropském kontextu působit přece jen poněkud nepatřičně. Na druhou stranu je třeba říci, že i z oněch amerických událostí jsou vybrány vesměs takové, které mají globální dopad (např. útok na Pearl Harbour nebo atentát na J.F. Kennedyho).
Robert Stewart, Clint Twist, Edward Horton - Záhady historie
Albatros, 192 stran
Hodnocení iDNES.cz: 70%
