Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vychází „Vstaváj, straná agrómnaja“ a další kousky od Alexandrovců

  12:15aktualizováno  12:15
Pod názvem slavného ruského bojového chorálu Svatá válka a s poněkud ironickým podtitulem A Revolution in Hi-Fi vychází kompilace dvaceti archivních nahrávek uměleckého souboru sovětské armády, světově proslulých Alexandrovců.

Na šest tisíc lidí shlédlo na jihlavském Horáckém stadionu vystoupení ruského souboru Alexandrovci (23. září 2010) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Alexandrovci (obal CD)

Mnohohlavému ruskému, respektive sovětskému souboru písní a tanců vyšla u Supraphonu už tři CD. Právě aktuální album přináší nejklasičtější a vojenskému základu souboru také nejvlastnější repertoár, totiž válečné a revoluční písně s převážně monumentálním obsazením a tudíž i zvukem.

Posluchač na albu najde písně o vojácích odcházejících na frontu, partyzánech i Čapajevovi, nechybějí ani zásadní hrdinská témata včetně titulní Svaté války. Pamětnickou klasiku představují například skladby Políčko, pole, Šumí Amur nebo Daleko, daleko.

Fotogalerie

Pro obří mužský sbor však byly zaranžovány také árie z oper klasického (Verdiho Ernani) nebo moderního repertoáru (Molčanovova Záře). Kompilaci doplňují písničky pro Prahu nebo Bukurešť, odrážející "socialistický internacionalismus" Alexandrovců, ale také  Marseillaisa, jejíž podání zajistilo souboru úspěch na Světové výstavě v Paříži v roce 1937.

Nahrávky pocházejí z let, kdy snímací technika – podpořená aktuálním remasteringem – dala šanci na mnohem solidnější zvuk, než nabízely šelakové desky. Nahrávky byly pořízeny především ve druhé polovině padesátých a na začátku šedesátých let v pražských nahrávacích studiích, jen tři snímky jsou převzaty z archivu moskevského rozhlasu.

A. V. Alexandrov

A. V. Alexandrov

Za víc než devadesátiletou existenci vystřídal armádní soubor písní a tanců, založený v roce 1928 Alexandrem V. Alexandrovem, řadu názvů, v českém prostředí zdomácnělo označení Alexandrovci. Po smrti zakladatele v roce 1946 převzal vedení jeho syn Boris, který v jeho čele stál až do roku 1978.

V posledních desetiletích jsou Alexandrovci profesionálním souborem, nezávislým na vojenské hierarchii. Rádi se začleňují do prostředí populární hudby a jako hosty si zvou popové zpěváky. V 90. letech spolupracovali s finskou rockovou kapelou The Leningrad Cowboys, se kterou absolvovali dokonce vystoupení na slavném rockovém festivalu v Roskilde.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.