Takových světů je málo. V podobě Bradavic stvořila svébytný kraj J. K. Rowlingová, ve své říši Sedmi království, tedy ve Hře o trůny, i G. R. R. Martin. Snad jenom Tolkienovu Středozem zatím žádný z nových fantasy světů nepřekonal, což je však dost možná hlavně dílem nostalgie čtenářů než nedostatkem velkých talentů. Narnie i Paoliniho Alagesie má teď konkurenci. Stvořil ji britský úředník Anthony Ryan, svoji epickou trilogii nazval Stín krkavce a její první díl Píseň krve teď u nás vychází.
Knihy od Anthony RyanaPíseň krve patří mezi jedny z nejprodávanějších knižek. Přesvědčte se sami o kvalitě - číst můžete elektronicky nebo i v klasické papírové podobě.  |
Ryanův osud připomíná odmítanou J. K. Rowlingovou – autor dopsal svoji knihu v roce 2010 po dlouhých šesti letech práce, ale o rukopis Písně krve neměl nikdo v Británii zájem. „Odmítnutí střídalo odmítnutí, dokud jsem během následujícího roku neprošel přes každičkého agenta zabývajícího se fantasy,“ vzpomíná autor.
Zklamaný nakonec pověsil román o odvaze, víře a válce na internet. V lednu 2012 dal příběh k dispozici přes Amazon, během tří měsíců se sešly první recenze od čtenářů, a Ryan získal dokonce i hubený honorář – nebyla to žádná sláva, ale bylo to lepší než věčné nakladatelské ne. V květnu si pak Píseň krve přečetl jeden washingtonský knihkupec, zkontaktoval své známé v nakladatelství Penguin – a v červenci už měl Ryan v kapse smlouvu na další díly. Mohl dát výpověď v práci a věnovat se už jen psaní.
Co je na Písni krve tak uhrančivého? Ryan vybudoval rozlehlý svět s vlastní historií i politikou, stvořil silného sympatického hrdinu, přidal tolkienovskou etiku, soucit, oddanost věci a jen špetku lásky. A všechno spojil podmanivým vypravěčským stylem, jenž ke knize uváže i čtenáře, kteří fantasy dvakrát nemusí.
Víc soucitu, méně erotiky
Hlavní hrdina Vélin al Sorna je přijat k Šestému řádu jako desetiletý chlapec. Po smrti jeho matky-léčitelky ho k řádu, jenž zná jen výcvik, strasti a odříkání, přivedl jeho otec, čímž se ho de facto zřekl. Vélin přežije kruté zkoušky a zjišťuje, že kromě bratrů, kteří vyrostli ve Víře, je království plné i Popíračů. A vrahů, kteří se snaží ho rozložit zevnitř. Zdá se čím dál pravděpodobnější, že Vélinova vlastní budoucnost je nějak spjata s osudem říše.
Ryan mluví o tom, že psal od mládí, obvykle rukopisy, které za moc nestály. Teprve po 11. září roku 2001 se do jeho tvorby dostal náboženský konflikt, ovšem uchopený úplně jinak, než by čtenář čekal. V románu není jasné, na čí straně je pravda, Vélin je sice vlastní Víře oddaný, ale příčí se mu Popírače vraždit. Své místo tu mají i politické intriky, nejsou však tak silně akcentované jako v už zmíněné Hře o trůny. Ostatně ani erotika tu ani zdaleka nehraje tak podstatnou roli.
Ryan původně vystudoval historii. „Epická fantasy však dává spisovateli prostor, aby vytvořil dějiny vymyšleného světa, díky čemuž má místo pro napětí, podívanou a kombinaci témat, které by mu byly jako autorovi historického románu odepřeny,“ vysvětluje, proč si vybral svůj žánr. Je tu magie, léčitelství, krvavá akce i hluboké přátelství, tajemství i věrnost. Jako by se Vélin učil moudrosti u Aragorna a šermu u Robina Hooda. Kniha navíc venku prakticky nemá negativní recenze, hodnocení na fanouškovském Goodreads přesahuje 4,5 hvězdiček z pěti možných, na Amazonu má dokonce 4,8 bodu z pěti. A právě Amazon knihu vybral mezi desítku nejlepších románů roku 2013.
Nakladatelství Host má v plánu vydat i další dva díly, následovat bude Pán věže, který v originále vyšel letos, a Královna ohně. S tou si Ryan dává na čas, jeho nakladatel ji plánuje na příští rok.
