Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Až rok poté, co dostal Nobelovu cenu, přichází Mo Jen na český trh

  10:17aktualizováno  10:17
Pod kyvadlem historie jde o krk, bez ohledu na vlády. Tak se dá shrnout náboj kroniky jedné čínské rodiny nazvané Krev a mlíko, kterou napsal oceněný čínský spisovatel Mo Jen. Loňský nobelista se touto knihou představí českým čtenářům vůbec poprvé.

Spisovatel Mo Jen má ochranu čínksé armády. Ilustrační foto | foto: ČTK

Že je nejčtenější čínský spisovatel Mo Jen kontroverzní postavou, se psalo už vloni, když dostal jako první obyvatel Číny Nobelovu cenu za literaturu. Z nepředstavitelně nuzných poměrů čínského venkova tvrdě zkoušeného Maovými experimenty vzešel autor, který vystudoval až během služby v armádě.

Píše o věcech, na něž by bylo trestné byť i jen myslet: například v knize Země alkoholu si papaláši opékají novorozeňata na rožni, v eposu Krev a mlíko je hlavním hrdinou Zlatko, muž zdeformovaný celoživotním kojením, který je za nekrofilii odsouzen na patnáct let do vězení. Právě Krev a mlíko, jež vyšla v Číně v roce 1996, se teď jako vůbec první Mo Jenova kniha dostává i k českým čtenářům.

Velký podíl na tom má překladatel Denis Molčanov. "V podmanivém sledu se tu střídají vlády imperialistická, buržoazní, maoistická či ta bizarně socialisticko-kapitalistická, jež každá po svém, ale stejně neúprosně drtí všechny dole," říká o knize Molčanov. A dodává, že pod kyvadlem historie jde o krk.

Když šestisetstránkový epochální román Krev a mlíko v Číně vyšel, političtí pohlaváři zaspali. Došlo jim, jak podvratná kniha je, až když z pultů zmizel celý první náklad. Přesto se Mo Jen nemusel příliš bát, je totiž už mnoho let pod neustálou ochranou armády a může si dovolit napsat něco, za co by jiní už pravděpodobně strádali v žaláři. Řada momentů je přitom v knize silně autobiografická nebo alespoň vychází ze zážitků Mo Jenova dětství.

Nekonečná láska mateřská

Narodil se v roce 1955, poznal hladomor. Vztah k matce, která ho do čtyř let kojila, protože jinak by dítě pravděpodobně zemřelo hlady, je i pro Krev a mlíko klíčový, přestože ho autor používá jen jako odrazový můstek pro vlastní imaginaci, "šťavnatou představivost a vypravěčský um", jak píše Molčanov. "Postava matky se v mé knize, ve světle tíživých morálních požadavků feudální společnosti, dopouští mnohých prohřešků, často se chová nepřístojně, ale její láska je nekonečná jako vzdouvající se oceán a širá zem," píše Mo Jen. Přestože je román  plný šokujících obrazů i zvěrstev včetně znásilnění a smrtí, tvrdí Molčanov, že Mo Jen není na prvním místě společenským kritikem, že "své romány zcela úmyslně staví mimo jakoukoliv politickou či teoretickou interpretaci".

Loňské udělení Nobelovy ceny provázely i diskuse o tom, zda je správné, aby měl takové ocenění dlouhodobý člen komunistické strany. Molčanov takové spojování politiky a literatury odmítá - Mo Jen je svrchovaně originální autor, který si nebere servítky co do zobrazení mocenských, sexuálních či násilných vztahů. A byť je místopředsedou Svazu čínských spisovatelů, rozhodně není nikomu poplatný.



Témata: Mo Yan, Nobelova cena




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.