Vychází česká zpověď muže, který se narodil jako žena

  14:06
Česká literatura má zřejmě svou první transsexuální zpověď. Jmenuje se Klec pro majáky a napsal ji dvaapadesátiletý autor z Prahy Mike Perry, který byl ještě před dvěma lety ženou – Ivanou P.
Uvnitř článku najdete ukázku z knihy (ilustrační foto).

Uvnitř článku najdete ukázku z knihy (ilustrační foto). | foto: Profimedia.cz

"Byla jsem disciplinovanou majitelkou svého těla a podřizovala jsem mu veškeré své konání a snahy, poslušna toho, co se ode mě jako od ženy očekává. Ale duše, to bylo moje utajené království, můj skutečný život a pravý svět," píše Perry ve své auto-biografické knížce.

Život ve špatném těle

Vydal ji nikoli pod pseudonymem, ale pod svým novým jménem. Imaginární Mike, převtělená verze sebe sama, ho provázel již od dob dětství a dospívání.

Mike Perry - Klec pro majáky (obal knihy)

Ostatně tehdy začalo jeho trápení s nešťastnými láskami a potlačovanými touhami, ke kterým se v knížce přiznává dost otevřeně. Mike Perry si dlouhá léta připadal "divný": zoufale se zamilovával do kamarádek, ale o svých citech jim nemohl nic říct. A tak s nimi přes den hrál hru na přátelství, ale v noci snil o dotecích.

A přitom dál úspěšně žil jako žena: vystudoval žurnalistiku, stal se matkou (dceru vychovával sám), psal poezii i hudební texty, pracoval v rozhlase, učil angličtinu, pracoval v cestovní kanceláři.

K rozhodnutí o přeměně dospěl v padesáti letech, i pod dojmem pohovoru s doktorkou. Konečně dostal jasnou diagnózu, dostavil se pocit euforie a úlevy. Nedlouho poté začal Perry psát první věty svého životopisu.

Ukázka z knihy

Vydává Kniha Zlín

Do studia na fakultě žurnalistiky jsem vkládala velké naděje. Byla to moje obrovská výhra, že jsem se dostala na svou vysněnou vysokou, zvládla jsem náročné talentovky a moje sebevědomí se přece jen posunulo o pár příček výš. Nebyl to žádný závratný skok, ale pomohl mi, abych si hned v prvním járu vybudovala pevné místo a jistý respekt mezi studenty. Už jsem se viděla, jak kráčím ve šlépějích svého slavnějšího Já, mého dokonalého investigativního novináře Mika.
Natrefila jsem na skvělé lidi stejné krevní skupiny. Bylo to neuvěřitelné – měla jsem okolo sebe spoustu přátel – a to i mezi kluky, splnil se mi sen – založila jsem hudební skupinu, která hrála moje vlastní písničky a lidem se líbily, obdivovali je. Kluci mě uznávali, holky si mě vážily a považovaly mě za rovnocenného partnera a dobrou, spolehlivou kamarádku. Nikdo neřešil, jestli s někým chodím nebo ne, brali mě takovou, jaká jsem: možná trošku střelenou osobu a hodně bohéma, ale spolehlivého, a na sto procent oddaného kamaráda, co plní sliby a pro druhé se přetrhne. A já… „za trochu lásky, šla bych bývala i ten světa kraj…“ V tom se nic nezměnilo. Úspěchy studijní i hudební a plnohodnotné kamarádství mi přinášely jistou satisfakci, pocit, že mám pro co a pro koho žít… ale vždy jen do doby, kdy jsem se vracela domů a s otevřením dveří jsem se převtělovala do svého Mika, kdy jsem usínala v objetí s krásnou ženou, kterých prošlo mými fantazijními proměnami i náručí několik. Probouzela jsem se v cizí kůži a také v ní vycházela ven, ale cítila jsem, že mi není až tak cizí, že uprostřed představ o sobě a o svém těle mi padne jako ulitá, je mi v ní tak volně, skvěle, tam se cítím svá a přirozená. Navenek pak hraju svou roli, do které jsem se narodila.
Byla jsem disciplinovanou majitelkou svého těla a podřizovala jsem mu veškeré své konání a snahy, poslušna toho, co se ode mě jako od ženy očekává. Ale duše, to bylo moje utajené království, můj skutečný život a pravý svět. Nerozuměla jsem téhle duši, nechápala jsem, v čem se to zmítá, po čem to vlastně prahne a kde se chce uhnízdit, ale byla jsem rozhodnutá hrát tuhle hru dvou životů až do finále a vše udržet v přísné tajnosti až do hrobu. Už mě nepřekvapovalo, že když jdu po ulici, svůj vlastní pohled zcela nevědomky nachytám ve výstřihu vyvinutých žen a krásných, obdařených slečen. Když řeknu: ta je hezká – není to jen pojmenování právě probíhajícího estetického vjemu, ale proto, že bych se té smyslné krásy chtěla dotýkat, sevřít ji v objetí. Brala jsem jako součást svého života, že se každý večer jako muž miluju se svou vyvolenou partnerkou a prožívám s ní ve svých představách úplně jiný život než ten na ulici, na fakultě, doma v rodině, v lahůdkářství, v tramvaji… Věděla jsem, že je to špatně, že už to nejsou dětské hry, že se prostě něco nepovedlo. Ale také jsem byla rozhodnutá, že se o téhle mé druhé tváři nikdy nikdo nedozví.
To raději zemřu, ale o svém fiktivním a svobodném životě za zdmi mého utajení nevydám žádné svědectví a všechny stopy po něm zamaskuju. Budu se věnovat hudbě, novinářské práci, budu mít spoustu skvělých přátel… a budu mít své lásky, které mě tak naplňovaly, byť byly smyšlené. A budu NORMÁLNÍ…

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

  • Nejčtenější

KVÍZ: Lovec přichází! Otestuje si znalosti zákulisí soutěže Na lovu

22. března 2024

V sobotu 23. března startuje na TV Nova další série Superlovu, speciální verze pořadu Na lovu....

Simply the best! Ewa Farna podruhé nadchla vyprodanou O2 arenu

23. března 2024  9:40

Zpěvačka Ewa Farna zazpívala 22. března podruhé v po střechu našlapané O2 areně. Na přidaném...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leštiči klik hráli řediteli za dveřmi, já o protekci nestál, říká jubilant Spálený

21. března 2024

Premium Petr Spálený právě dnes slaví osmdesátiny. Jak říká, svoje roky nikdy moc neprožíval, a tak stále...

Básník ticha i lomozu. Se Zajíčkem se loučily stovky lidí, zaplnily okolí kostela

21. března 2024  16:22

V kostele svatého Petra a Pavla v Radotíně se ve čtvrtek 21. března stovky lidí loučily s Pavlem...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kus dřeva, který v Titaniku udržel hrdinku naživu, se vydražil za 16 milionů korun

27. března 2024  8:01

Plovoucí kus dřeva, který v oscarovém snímku Titanic pomohl udržet hlavní ženskou postavu Rose při...

RECENZE: Mlok, anebo nesmrtelnost? Kalfař v nové knize smeká Čapkovi

29. března 2024

Premium Nejdřív Kosmonaut z Čech, teď rovnou Stručná historie věčného života. Názvy svých románů umí...

KVÍZ: Co chceš více, chop se lžíce. Jak znáte film Což takhle dát si špenát?

29. března 2024

Bláznivá komedie o loupeži, zázračném omlazovacím přístroji a jedněmi nenáviděné, druhými milované...

Nechtěli ji mezi sebe, ale nedala se. Beyoncé vydala countryové album

29. března 2024

Zpěvačka Beyoncé vydala v pátek 29. března druhou část plánované albové „covidové“ trilogie. Po...

RECENZE: Způsob, jak umrtvit oživlé Kroky a skoky české animace

28. března 2024  16:15

Je to smutný paradox. V cyklu Kroky a skoky české animace sice mnohokrát zazní, že animovaná tvorba...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...