PRVNÍ DOJMY: Viewegh a Partička hrají Vybíjenou nerozhodně

  • 28
Jednu půlku tvoří hořká nostalgie stejnojmenné předlohy Michala Viewegha, druhou hrátky Partičky čili Ondřeje Sokola, Michala Suchánka a Richarda Genzera v hlavních rolích. Dohromady to však ve filmu, který jde do kin 12. března, příliš nefunguje.

Především je třeba říct, že nejde o komedii, jak si ji publikum představuje. Až na pár žertů se trpká čtyřicátnická krize na srazu bývalých spolužáků z gymnázia rozpustí v melancholickou sérii bilancování, vzpomínání, litování, žertování, smutnění.

Také se znovu potvrzuje, že přepsat Viewegha umí málokdo. Scénář Miroslava Oščatky ho doslova cituje v literárních vypravěčských komentářích od úvodního „Je-li člověku dvacet, společné bydlení se dvěma vrstevníky může být docela fajn; v jednačtyřiceti to už není legrace“. Jenže film potřebuje jinou řeč než samomluvu.

A konečně prolínání časových rovin vnáší do vnímání trochu zmatku, než si divák propojí zestárlé hrdiny s jejich protějšky ze školních let. Nemluvě o tom, že herecky je vždy jedna verze téže osoby slabší a že klíčová „Šálková forever“, láska všech tří kamarádů, potřebuje víc dobrou herečku než krásnou modelku.

Vybíjená plyne jako listování ve starých fotografiích u sklenky vína, smířeně, bezcílně. Režisér Petr Nikolaev točil už „prvního Viewegha“, Báječná léta pod psa, ale tam se opíral o přesnou krajinu dětství. Kdežto teď se pohybuje v podivném bezčasí, jako by jediným určujícím motivem celé generace byla plavá Šálková.

Knihy od Viewegha

Knihy od Michala Viewegha koupíte na Knihy.iDNES.cz v elektronické, papírové i audio podobě.