Román Šňůra perel o sadistickém londýnském holiči Sweeneym Toddovi, který své oběti vraždí v důmyslném křesle, se zrodil v letech 1846–1847. Tedy v prvním desetiletí viktoriánské Anglie, což mu samo o sobě propůjčuje jistý půvab.
Ale není to půvab archaicky těžký. Ano, vyskytuje se tu děs, romantika, sentiment i vzletné fráze. Křehké krásky srdceryvně úpí pro lásku, zoufalí sirotové se nechávají smýkat osudem, bohaté dědičky jsou zavírány do blázinců a chladnokrevní zlosynové osnují své pikle.
Všechny ty dobové rekvizity a peripetie fungují paradoxně i proto, že si z nich autor (autoři) neváhají občas vystřelit. Vraždí se s lehkým úsměvem na rtech a duchaplné komentáře kontrastují se slaboduchostí některých charakterů a proslovů.
Ach, přenešťastná Johanno
Vševědoucí vypravěč, který se často obrací ke čtenáři i postavám, má zjevně smysl pro (sebe)ironii. Včetně toho, že romanopiscům vyčítá zkreslené představy, jež – "mnohdy bez vlastních zkušeností" – u svých čtenářů podporují.
S hraným zděšením volá "Ach, přenešťastná Johanno Oakleyová – tvůj den pohasl, aniž přinesl zmínky o tom, kterého miluješ!", aby za chvíli utrousil cynický vtip. Nebo snad netušíte, z jakého asi masa jsou přelahodné taštičky?
Mnohá zlomyslná rýpnutí jdou na konto církve. Proč myslíte, že Sweeney Todd hledá do svého krámku zásadně "pobožného" učedníka? S těmi se přece snáze manipuluje a na nic se neptají. Nemluvě o "ctihodném" pastoru Lupinovi, který se opilecky plouží a vilně toká.
Ať už Šňůru perel napsal kdokoli, umně kloubil inspirace různých námětů a vrstev. Sentimentální román se potkává se společenskokritickým, v lehce parodické rovině se ozývají senzacechtivé mordýřské historky i gotický román, jehož éra právě dohasínala.
Na rozdíl od takových Záhad Udolfa Ann Radcliffové je však Šňůra perel velmi svižná. A to si neodpustila několik samoúčelných historek z blázince, kterými se zřejmě měla v listu natáhnout úspěšná série.
I proto názvy kapitol ne vždycky odpovídají jejich obsahu a ne všechny dějové linky se protnou – jak třeba skončil geniální psík?
Poznáte, že příběh opracovávalo více autorů, nicméně zcela od věci nejsou ani tvrzení, že nejpovedenější pasáže se vyrovnávají stylu Charlese Dickense. Londýn je líčen s odstupem, ale plasticky barvitě, podobně jako mnohé situace, okamžiky.
Živě vyvstává tlačenice studentů před voňavým krámkem paní Lovettové stejně jako drásavý smích Sweeneyho Todda. A nedá se ani tak úplně spoléhat na pocit, že víte, jak to všechno dopadne.
Sweeney Todd: Šňůra perel
Přeložila Dagmar Kalová.
Domino, 238 stran, doporučená cena 199 korun.
Hodnocení MF DNES: 70 %
