Z výstavy Manop, poslední první

Z výstavy Manop, poslední první | foto: Iveta Kopicová

Vraťte se s výstavou tam, kde ještě žijí kanibalové

"Manop, poslední první" je název umělecké výpovědi dvou českých výtvarníků, jež je zároveň "sondou do duší" posledních přírodních kmenů žijících v džungli Západní Papuy.

Z výstavy Manop, poslední prvníSochař a laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého Lukáš Rittstein a malířka a fotografka Barbora Šlapetová představují v pražském centru pro současné umění Dox rozměrné sochy a výtvarné fotografie.

Inspirované jsou jejich opakovanými cestami na Západní Papuu na ostrově Nová Guinea a setkáními s domorodými kmeny žijícími izolovaně v pralese, jejichž život určují temné kanibalské rituály a jejichž jediným oděvem je oříšek chránící penis. Duchovním kmotrem výstavy se stal americký astronaut Leroy Chiao, který strávil ve vesmíru s přestávkami téměř jeden rok.

"Počet astronautů a kosmonautů je přibližně stejný jako počet posledních civilizací kanibalů," vysvětluje Šlapetová důvody, proč k zahájení výstavy přizvali amerického astronauta. Spojení se však nabízí daleko víc.

Z výstavy Manop, poslední první

Při pohledu na rozměrné fotografie či obří abstraktní sochy zachycující autentický život přírodních národů divákům dochází, že nahlížejí do kosmu neprobádaného života civilizací nedotčených kmenů, které dodnes žijí jako za doby kamenné.

Duše kulaté i chlupaté

Čeští výtvarníci spolu podnikli celkem sedm expedic na Novou Guineu. "Na začátku to byla inspirace a touha posunovat se v čase, pak jsme si oblíbili krajinu i lidi a oboje se stalo součástí našeho života i umění," prozradila Barbora Šlapetová důvody opakovaných návratů. Její malířské fotografie vystavené v Doxu nejsou sociologickou studií, nýbrž velice úspěšnou dynamickou interpretací prožitku.

Z výstavy Manop, poslední prvníPodobné nadšení sdílí i Rittstein: "Na samém ‚konci‘ civilizace se o ní i o sobě dovíte nejvíce. Oblast, kde panuje animismus v čisté podobě, má pro mě jako pro sochaře, který balancuje mezi realitou a abstrakcí, velkou duchovní hloubku. Mé tvůrčí myšlení se tu potkává s chápáním reality domorodců, kteří nemají žádnou hranici mezi přirozeným a nadpřirozeným."

V Doxu je vystavena jeho série Les, tvořená devíti sochami, z nichž "každá má svůj příběh, který nese na zádech v duši kulaté nebo i chlupaté". Součástí výstavy jsou také odlitky tváří či těl nejvýznamnějších kanibalských náčelníků.

Náčelník Havel

Projekt Manop, poslední první, vystavený v Doxu do 17. května, doplňuje rozsáhlá publikace Nepřistupuj blíž, vydaná Galerií Zdeňka Sklenáře a nakladatelstvím Euromedia. Součástí knihy je i mimořádný dialog dvou náčelníků.

Z výstavy Manop, poslední první

"V roce 2002 jsme se spřátelili s náčelníkem Nepřistupuj blíž a on si přál popovídat si s naším náčelníkem. Na základě toho jsme oslovili pana Václava Havla, který si pro náčelníka připravil několik otázek," popisuje Barbora Šlapetová.

Z výstavy Manop, poslední první"Nenápadnou, ale svrchovaně zajímavou práci Barbory Šlapetové a Lukáše Rittsteina velmi obdivuji. Má hodnotu zcela unikátního lidského sebepoznání," píše v úvodu publikace Havel.

Výstavu Manop, poslední první doprovází také cyklus přednášek na téma Civilizace a přírodní národy, který se zabývá osobnostmi známých českých cestovatelů a fotografů přírodních lidí. Všímá si vztahu naší civilizace k "primitivním" kulturám včetně problémů, jež domorodým kmenům plynou z kontaktů s námi. Více informací na Doxprague.org.