Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kapitán Żbik je zpět, místo chválení milice vyzývá k udávání pirátů

  12:29aktualizováno  12:29
Polský komiksový hrdina, který měl za komunismu vylepšit pověst milice, po třiceti letech ožívá. Nový příběh o pohledném kapitánovi Janu Żbikovi z hlavního velitelství napsal původní autor, nyní plukovník na penzi. Příběh se jmenuje Tajemství Pláže v Pourville.

Z komiksu o komunistickém hrdinovi kapitánu Janu Żbikovi. | foto: nto.pl

Nostalgie a zábava přinášejí úspěch, a tak se vrací kapitán Żbik, napsal polský list Gazeta Wyborcza k novému vydání komiksu s kapitánem milice Żbikem jako hlavním hrdinou. Jen na čtvrté stránce obálky, která dříve opěvovala práci milice, je nyní kvíz o policejní technice a pojednání o psychologických aspektech silniční kontroly.

Komunistické úřady si byly vědomy síly popkultury jako nástroje, kterým lze ovlivňovat názory mládeže a vychovávat ji v jedině správném duchu. Silnou pozice měl v této politice komiks, což se může zdát docela zvláštní vzhledem k imperialistickému původu žánru.

Obálka nového příběho Kapitána Żbika po třiceti letech.

Obálka nového příběho Kapitána Żbika po třiceti letech.

Ale legendu o lidové armádě vytvářely kreslené příběhy o odvážných partyzánech a činorodých pilotech. Sahalo se i do polské prehistorie a éry Piastovců. Na komiks se předělával i úspěšný televizní seriál S nasazením života o kapitánu Klossovi v podání herce Stanislawa Mikulského. Z tohoto seriálu ale vznikl mimořádně nepovedený kreslený příběh.

V nabídce nemohl chybět ani hrdina, který by vylepšil pověst milice. Stal se jím inteligentní a pohledný kapitán Jan Żbik z hlavního velitelství. Vychovával čtenáře v 53 dílech v letech 1967 až 1982.

Teď, více než 30 let po posledním dílu Smutné finále, vyšel nový příběh: Tajemství Pláže v Pourville. Autorem scénáře je týž plukovník na penzi Władysław Krupka, který pracoval na hlavním velitelství milice, kde také vymyslel jméno a hodnost hrdiny a psal další a další příběhy polského Bonda.

Kreslířů bylo naopak hodně. Zejména první sešity až imponovaly neschopností přenést na papír perspektivu. K veledílům žánru však patřily díly z pera Bogusława Polcha, Jerzyho Wróblewského či Grzegorze Rosińského.

Vyznění příběhů o Żbikovi bývalo více než zřejmé, ale přesto se těšily značné oblibě v zemi hladovějící po popkultuře, kde se předmětem zbožňování stávaly i plechovky od piva či prázdné krabičky od cigaret. Kult přetrval, přestože seriál o Żbikovi skončil v roce 1982, kdy bylo opravdu těžké kohokoliv přesvědčit, že milice pomáhá občanům a jsou v ní samí sympaťáci.

Ale komiksy o výchovném vyznění se začaly vracet. Jeden z autorů, Papcio Chmiel, začal své hrdiny zasazovat do dob varšavského povstání či války s bolševiky v roce 1920. Potenciál zaznamenali i historici z Institutu paměti národa a Muzea varšavského povstání: institut začal pořádat festivaly historického komiksu, muzeum si vzalo patronát nad soutěží příběhů o zmasakrování Varšavy v roce 1944.

Kvalita v podstatě zůstala stejná, politická orientace je opačná. O výchovném efektu se lze jen dohadovat. Ale lze tušit, že spíše než po příběhu o protikomunistickém odboji sáhnou čtenáři přeci jen raději po starém známém Żbikovi. Prostě z nostalgie.

Tajemství Pláže v Pourville inspirovala krádež stejnojmenného obrazu Clauda Moneta z poznaňského muzea v září 2000. Po osmi letech se ukázalo, že jediného Moneta v Polsku neukradl žádný gang, ale chlapík, který se do obrazu zamiloval a rozhodl se jej mít jen pro sebe. Robert Z. ukradeného Moneta o odhadované ceně sedmi milionů zlotých (asi 43 milionů Kč), nahradil kopií a Pláž v Pourville schovával ve skříni u rodičů. Odhalen byl naprostou náhodou.

V nového příběhu komunistického Kapitána Żbika po třiceti letech jde o Moneta.

V nového příběhu komunistického Kapitána Żbika po třiceti letech jde o Moneta.

Ale když Polch a Krupka tvořili nové dobrodružství Jana Żbika - přesněji jeho vnuka, komisaře Michała Żbika - neměli ani ponětí, že krádež byla tak banální, a tak mladý Żbik musel létat do Paříže a Abú Zabí, vyhazovat do povětří jachty kníratých gangsterů i s majiteli a s protiteroristickými komandy přepadávat vily banditů.

Když záhada krádeže vyšla najevo, autoři museli předělat závěr. Po sérii obrázkových explozí, odposlechů, zatýkání a cest na kraj světa se obraz nalézá u zloděje v obci Olkusz, což krásně neladí se zbytkem díla.

Ještě před premiérou se sešity prodávaly v síti za více než 200 zlotých (asi 1200 Kč), za desetinásobek sumy na cenovce. Krása nového Żbika spočívá i v tom, že komiks je oděn do šatu navazujícím na staré sešity z dob lidového Polska, dokonce obálka je uměle zmuchlaná. A v dopise čtenářům Żbik vyzývá k ochraně autorských práv a udávání internetových pirátů, a to i s poučným příběhem o Wojtkovi, který si stahoval hudbu z webu, čímž "odsuzoval umělce k hladovění a špatnostem".

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.