Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jen tak si trochu bouchnout. Ožil kultovní Klub rváčů

  7:55aktualizováno  7:55
V rámci putovní přehlídky Projekt 100 se od 7. května vrací do kin Klub rváčů, protestní symbol divácké generace 90. let. Nejprve přišel román. Ale ještě před ním zážitek, který Chucka Palahniuka k napsání vedl.

Brad Pitt ve filmu Klub rváčů (1999) | foto: © 20th Century Fox

Na víkendovém výletu autora zbili v kempu poté, co si stěžoval na hlučné rádio sousedů. Když v pondělí přišel do práce, nikdo jeho viditelná zranění nekomentoval, slyšel jen povšechné zdvořilostní otázky, jak si užil volna. Palahniuk dospěl k názoru, že společnost před osobní spoluúčastí podvědomě utíká, a na svém zjištění založil Klub rváčů.

Kniha vyšla roku 1996, o tři roky později měl na festivalu v Benátkách premiéru stejnojmenný film režiséra Davida Finchera s Bradem Pittem a Edwardem Nortonem v hlavních rolích. Rozpoutal válku: lidé ho buď zbožňovali, nebo nesnášeli. První srovnávali jeho studii sklonů k násilí s Kubrickovým legendárním Mechanickým pomerančem, druzí v něm viděli čistě efektní sázku na věčné téma rebelů bez příčiny, která může část diváků povzbudit v jejich touze „jen tak si trochu bouchnout“. A skutečně, byť jen dočasně, vzniklo v Americe pár uskupení po vzoru filmové organizace, již proslavil slogan „První pravidlo Klubu rváčů zní: nemluvit o Klubu rváčů.“ Ostatně sám spisovatel v mládí patřil k partě výtržníků.

Co vlastně film vypráví? Nortonův hrdina si léčí vlastní potíže návštěvami pacientů s tvrdší diagnózou, v jejichž utrpení se vyžívá stejně jako dívka v podání Heleny Bonham Carterové, již potká a která se propadne do výbušného vztahu s Pittovým spoluzakladatelem Klubu rváčů. K oběma mužům se hlásí další, vzniká celá síť spolků, které od malých adrenalinových bitek přecházejí v organizovanou teroristickou válku proti systému.

Desátý nejlepší

Projekt devastace a chaosu, jak nazývají svou vizi příštího světa, obléká podstatu anarchismu do moderních obrazů, které ve své době šokovaly: vandalskou krutostí, sexuální otevřeností, věcnou názorností včetně návodu k výrobě bomby, ale hlavně naprosto cynickým odmítáním jakýchkoli hodnot, vydávaným za výraz odporu vůči konzumní společnosti.

Což samozřejmě znělo povědomě divákům v přirozeně buřičském věku, kteří z Klubu rváčů postupem času, zejména po jeho vydání na DVD, učinili kultovní symbol. V kinech se sice hitem nestal, celosvětově Klub rváčů utržil jen sto milionů dolarů, ale zato se o něm hodně mluvilo. Popularitu podpořily i doprovodné okolnosti, od videohry inspirované filmem až po Pittův výrok, že by si nepřál, aby Klub rváčů viděli jeho vlastní rodiče.

Šestnáct let po své premiéře si kontroverzní snímek drží vysokou hodnotící známku kolem 8,9 z možných deseti, kterou na internetu dostal od více než milionu hlasujících diváků. To znamená desátý nejlepší film historie v žebříčku fanoušků, podle nich lepší než Forrest Gump, Matrix či Přelet nad kukaččím hnízdem. Otázkou je, jestli na milovaný Klub rváčů půjdou i do kina.







Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.