Voskovec byl pro Andreie Serbana jako bratr

  1:13
Letošní mezinárodní festival Divadlo Plzeň hostil mimo jiné inscenaci Národního divadla z rumunské Kluže Očištění. Režíroval ji proslulý Andrei Serban.

Andrei Serban | foto: Teatrul National Cluj-Napoca

Andrei Serban (1943), původem rumunský režisér žijící ve Spojených státech, patří k nejvýznamnějším osobnostem současného divadla. Začátkem 70. let spolupracoval s Peterem Brookem a při své práci se setkal i s několika českými umělci – jako on emigranty. Do Plzně nemohl přijet, ale poskytl MF DNES rozhovor.

Ve svém životě jste režíroval mnoho klasických her, od Shakespeara a Čechova až po opery. Proč jste si vybral nyní právě drama Sarah Kane Očištění, které je považováno za jednu z nejkrutějších a nejméně hratelných současných her vůbec?
Protože miluju změny. Hry Sarah Kane, asi nejkontroverznější autorky dnešního divadla, jsou skutečně na jeviště téměř nepřenositelné. A já miluju dělat nemožné možným. Očištění je pro mne jakousi moderní řeckou tragédií, jež navíc pracuje s ohlasem forem divadla alžbětinské doby. Vypadá jako syrová a drsná hra, ale je to velmi kultivovaná a promyšlená báseň.

Andrei Serban
Studoval na bukurešťském Institutu divadelního a filmového umění. V roce 1965 se chtěl vydat do Prahy, kde se hrála slavná inscenace Romeo a Julie v režii Otomara Krejči s Janem Třískou a Marií Tomášovou, ale cestu mu rumunské úřady nepovolily. Po prvních úspěšných inscenacích (Julius Caesar, Dobrý člověk ze Sečuanu) odešel v roce 1969 pracovat do zahraničí. Spolupracoval s Peterem Brookem na projektu Orghast (1971). V Americe si vydobyl proslulost zejména inscenováním antické trilogie (Medea – 1972, Elektra – 1973 a Trojanky – 1974) v newyorském divadle La Mama. Od roku 1980 se věnuje i operní režii. Kromě USA režíroval i v Japonsku a na řadě evropských scén – od Ženevy přes Vídeň, Londýn, Bukurešť po Paříž.

Jak se vůbec díváte na osobnost Sarah Kane?
Kane byla jedinečná. Napsala pět her a pak se oběsila. Žila obrovskou rychlostí s mocnou intenzitou vnímání a prožívání světa. Její inteligence byla pekelná. Její smysl pro drama a humor byl směsí jemné životní senzibility a nesentimentálního pohledu na apokalypsu kolem nás. Viděla ten druh pravdy, který je těžko přijatelný, ale je přímým a nemilosrdným postojem k sobě samé a světu. Opouštěla
divadlo, které nedokázalo tento svět zachytit a usmiřovat nás s ním. Chtěla, aby diváci byli svědky hluboké pravdivosti a bolestné lidskosti. Právě taková tvorba nám umožňuje získat naději, že věci se mohou změnit. Ale nejprve musíme akceptovat, že opravdu jsou.

Herec Jan Tříska v mnoha rozhovorech zmiňuje své setkání s vámi, když hrál ďábla Wolanda ve vámi inscenovaném Bulgakovově Mistru a Markétce. Byla to jeho první velká divadelní role v USA po emigraci. Jak vzpomínáte vy na spolupráci s ním?
Jan byl jeden z mých idolů dlouho předtím, než jsem přišel do USA. Mnoho jsem o něm věděl už v dobách, kdy jsem žil v Rumunsku. Režisér Otomar Krejča, u kterého Tříska hrál, byl v 60. letech pro nás divadelní ikona a setkání s Třískou v New Yorku ten dojem jen podtrhlo. Tříska víc než kdokoli jiný v souboru rozuměl jemnému duchu a černému humoru Bulgakova. A to včetně Murrayho Abrahama, který hrál Mistra – v téhle inscenaci ho objevil Miloš Forman a dal mu roli Salieriho v Amadeovi.

Takže jste si rozuměli?
Nacházeli jsme spolu v Public Theatre svou speciální "východoevropskou" cestu divadelní práce, jež propojovala vnitřní svobodu s maximální vynakládanou pracovní energií, která jediná může na tom velkém ostrově zvaném Manhattan dovolit umělci přijmout velký risk zabývat se divadlem. Oba jsme emigrovali z komunistických režimů, a tak jsme tématu románu dobře rozuměli. Pro Jana bylo hraní ďábla zpětným pohledem na Moskvu, zadostiučiněním za vše, co se jemu osobně i jeho zemi sovětskou okupací stalo.

Kromě Třísky jste v Americe spolupracoval i s Jiřím Voskovcem, který ztvárnil Gajeva ve vašem Višňovém sadu, Williho v Beckettových Šťastných dnech nebo vůdce sboru v Agamemnonovi...
Voskovec byl mým nejlepším přítelem. Ba víc, byl pro mne kýmsi jako bratrem. Miloval jsem ho pro jeho výjimečný talent spojený se štědrostí, velkorysostí, pronikavou inteligencí a ušlechtilostí srdce. Objevil jsem ho díky dalšímu svému českému příteli Miloši Formanovi. Voskovec byl skvělý a hluboce dojemný jako Gajev v inscenaci, kterou jsem režíroval v newyorském Lincolnově Centru. Byl vynikajícím protihráčem Ireny Worthové jako Raněvské a mladé Meryl Streepové jako Duňaši. A pracoval jsem s ním velmi intenzivně těsně před jeho náhlou smrtí, která mě velmi zasáhla. Připravovali jsme spolu scénář o jeho životě v Československu před příchodem komunismu, kdy byl velkou uměleckou celebritou.

Vy jste do Ameriky přijel v roce 1969 a téměř hned jste začal pracovat. Bylo těžké získat práci jako divadelní režisér?
Měl jsem štěstí, že Ellen Stewartová, šéfka divadla La Mama, slavné off-broadwayské scény 60. let, přijela do Rumunska, když jsem byl ještě student režie. Má práce se jí líbila a pozvala mě režírovat v La Mama. Na premiéru přišel Peter Brook, který byl náhodou v New Yorku. Times napsaly na mou inscenaci ostrou kritiku, ale Brook mě pozval na rok do Paříže, abych tam s ním pracoval. Pak už jsem to měl snadné. Práce přicházela jedna za druhou a po sedmi letech jsem zjistil, že mám stále komunistický pas... A tak jsem se rozhodl zůstat v Americe. Vlastně za mě rozhodl Ceaušescu, protože zavedl v Rumunsku totální cenzuru inspirovanou jeho návštěvou Maovy Číny a jeho kulturní revolucí.

S Brookem jste spolupracoval na projektu Orghast v íránské Persepoli, spojujícím mnoho živých a neživých jazyků, na jejichž základě vznikl nový jazyk – orghast. Jak ta práce vypadala?
Na inscenaci jsme pracovali celý rok. Práce na vzniku jazyka orghast byla cele založena na zvuku vibrací, na hledání a odhalování skrytých možností lidského hlasu. Hledali jsme takový druh komunikace, který by nebyl tvořen logickým mluveným slovem, ale který by nesl univerzální význam a byl srozumitelný každému nezávisle na kultuře a tradici. Jazyk emocí, ve kterém intelekt není hlavním hráčem.

Brook je považován za největšího mága moderního divadla. Co jste se od něj naučil?
Pokud jsem se něco od někoho naučil, byl to Brook. Pro všechny, kdo pracujeme v divadle, je něco jako otec, duchovní vůdce. Dokáže vytvořit skvělé inscenace a současně neupadá do iluzí a pastí, do kterých většina z nás upadá. Má průzračný a soucitný pohled na hrůznou situaci, ve které se ocitla dávná forma zvaná divadlo. Právě on mi dodává naději pokračovat v hledání aktuálních podob současného divadla.

Autoři:

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

  • Nejčtenější

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

21. března 2024,  aktualizováno  13:48

Vysíláme Rok začala herečka Anežka Rusevová hekticky: třemi divadelními premiérami, ve Studiu DVA a...

Podvod za půl milionu. Knihobot odhalil padělky knih tajemného autora

21. března 2024  13:30

Nepadělají se jen obrazy nebo bankovky, ale i knihy. Konkrétně vzácné, obtížně dostupné svazy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Lovec přichází! Otestuje si znalosti zákulisí soutěže Na lovu

22. března 2024

V sobotu 23. března startuje na TV Nova další série Superlovu, speciální verze pořadu Na lovu....

Simply the best! Ewa Farna podruhé nadchla vyprodanou O2 arenu

23. března 2024  9:40

Zpěvačka Ewa Farna zazpívala 22. března podruhé v po střechu našlapané O2 areně. Na přidaném...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leštiči klik hráli řediteli za dveřmi, já o protekci nestál, říká jubilant Spálený

21. března 2024

Premium Petr Spálený právě dnes slaví osmdesátiny. Jak říká, svoje roky nikdy moc neprožíval, a tak stále...

Zemřel maďarský skladatel Deák. Titulní skladbu k Jen počkej! mu ukradli Sověti

28. března 2024  11:39

Ve věku 96 let zemřel maďarský hudební skladatel a trumpetista Tamás Deák. Proslavila ho zejména...

Být vtipní jako Ondřej Sokol? Takovou ambici nemáme, říká lovkyně Belladonna

28. března 2024

Rozstřel Dosud ji ve vědomostním pořadu Na lovu porazili jen desetkrát a správně odpověděla na více než 88...

VIDEO: Ruský film pro děti jde do kin. Tvůrci se postavili proti válce

28. března 2024

Ve čtvrtek 28. března bude mít v kinech premiéru rodinná animovaná dobrodružná komedie Domácí...

Dabéři Pokémona po letech spolu. Bylo to fyzicky nesmírně náročné, vzpomínají

27. března 2024

Premium Byli u začátku pokémanie v Česku. Když Ash, Brock a Misty v animovaném seriálu cestovali světem a...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...