Vorlíček a Born se narodili ve stejném roce, studovali však každý jiný obor. „V druhém ročníku na FAMU jsme dostali za úkol natočit dokument. Hledal jsem téma a protože moje manželka chodila na UMPRUM, našel jsem je tam,“ líčí.
Budoucí režisér si k natáčení vybral ateliér Antonína Pelce, který vyučoval karikaturu a ilustraci a mezi jehož studenty poznal právě Borna. Výsledný film Politická karikatura byl teprve druhým Vorlíčkovým dílem a prvním, které šlo do kin.
„Promítali ho v kině, kde běžela nekonečná smyčka krátkých děl. Šel jsem na děkanát a ptal se - Snad bych z toho měl taky něco mít, ne? Hned mě usadili - Kdepak, film i peníze z něj patří škole,“ směje se Vorlíček.
V 70. letech Vorlíčkův dvorní scenárista Miloš Macourek vymyslel žáky 3. B,, jejichž výtvarné podoby se ujal Born a jejichž dobrodružství završil v roce 2001 právě Vorlíček filmem Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko.
„Celá léta jsme se přátelili a vždy rádi vídali,“ lituje Bornova odchodu režisér, který měl pochopení i pro jeho lásku ke králům. „Taky bych neměl nic proti konstituční monarchii - ostatně pár jich v Evropě funguje a dobře,“ míní Vorlíček.
