V Kamenném mostu byl hlavním hrdinou filmový režisér v tvůrčí i soukromé krizi. A počítačový odborník v Cestě z města, který i se synem uvízne na vsi a začne tu objevovat docela jiné, trvalejší hodnoty i vztahy - to byl další hrdina, kterého Vorel napsal pro Tomáše Hanáka opět hlavně podle svých vlastních pocitů. Říká se, že umělec patří do kavárny, ale Vorel dává přednost jinému životnímu stylu, lesní samotě.
Proslýchá se, že to není ani tradiční dokument, ani film o filmu, ani pokračování, ani dovětek... Tak oč vlastně jde?
Nazval jsem to „Z města cesta Bolka Polívky, Evy Holubové, Petra Čtvrtníčka, kočího Hrušky a trampa Kima“. Žánrově je to poetický dokument o skutečné cestě jmenovaných osob na ves a do přírody, o jejich pokusech žít mimo město a o jejich návratech do města. Těch pět lidí hrálo i v Cestě z města, avšak to byly postavy do jisté míry stylizované. Nyní je to čirá pravda a nic než pravda.
Nejsou i dokumentární útěky od civilizace „nahrané“ pro kameru? Vážně se ti lidé stáhli do hájoven z vlastní vůle, ne kvůli vám?
Kvůli mně a mé kameře to nedělali. Je to jejich dávná životní potřeba. Polívka buduje svou farmu v Olšanech už deset let. Holubová se pokoušela žít na chalupě v Němčicích. Čtvrtníček, když jen může, bydlí na Vltavě v hausbótu, má několik lodí a vyráží řekou po proudu i proti proudu. Kočí Hruška regulérně žije na vsi a táhá se svými koníky klády z lesa. A tramp Kim, jakmile povolí velké mrazy, toulá se krajinou od města k vesnici.
Jak jste na tom se svými útěky vy? Kdy se vrátíte do kaváren?
Jsem na tom pořád stejně. Půl času se trápím ve městě, teď třeba ve střižně. Druhou půlku trávím v lese, kde opravdu žiju a občas i píšu. Dopsal jsem scénář filmu Skřítek, barevné grotesky ze současnosti - beze slov, jen s pohybem, hudbou, zvuky, výkřiky. A s dvojicí Polívka - Holubová.
Málokdo ví, že jste začínal jako amatér. Sledujete stále hnutí amatérských filmařů? Jedete na jejich víkendový festival? Nebo už se cítíte jako hotový profesionál?
Taky se moc neví, že v mých amatérských filmech poprvé hráli Tomáš Hanák, David Vávra, Eva Holubová, Milan Šteindler, Jaroslav Dušek, tehdy také ještě jako amatéři. Ale já amatérem zůstávám, i Z města cestu jsem točil sám s digitální kamerou, až teď se materiál zpracovává profesionálně. Dneska si může na digitální video natočit film každý. Technika za dvacet let tak poskočila, že za dalších dvacet let budou vznikat filmy samy od sebe, bez pomoci lidí. Pojmy amatér a profesionál ztratí smysl.
Promítáte prý přátelům staré samurajské filmy. Proč?
Díky japonským filmům, hlavně samurajským, jsem kdysi začal dělat karate, zen, jógu a přihlásil se na FAMU. Po letech jsem si chtěl dávný zážitek obnovit a zjistit, jestli ty filmy byly opravdu tak dobré. S kamarády si je promítáme v kině Ponrepo - a ty filmy jsou silné pořád. Šedesátá léta v kinematografii zatím nikdo nepřekonal. Ani multiplexy s popcornem to nevynahradí.
31. května 2002 15:23
